AchAch. Přirozený výraz všelikého hnutí mysli, zvláště bolesti, radosti, podivení, poli- tování. Ach běda!
S pády: 1) s nominativem: Ach já bídný Člověk! Jg. — 2)
S genit. Ach mého hoře! Kom. Ach mne smutného. Háj. — D. — 3)
, S dativem: Ach dni mému, nastojtež zemi té. L. — 4)
S vokat. Ach dcero má! Br. Ach
ty róže! Rkk. — Jg. —