ChlupChlup, vz Mkl. Etym. 87. Ch. = jemná vlásková vyrostlina na pokožce živočišné nebo rostlinné. Rk. Sl. Šedý ch. mé brady
. Čch. Bs. 62. Chloupek čichový, sluchový. Osv. I. 145., 227. Nenechal na ném dobrého chloupku. Dch. Na té krávě stojí každý ch
. (je hubená). Us. Kšf. Nemá dobytka ani chlpa = nic. Zlinsky
. Brt
. Jiný chlup, jiné štěstí (při prodeji dobytka)
. V Kunv. Msk. Vyplnilo se mu vše do jednoho chloupku. Sá. Nejsi ani o ch., ani o vlas lepší. Us. Hnšk. Na nějaký tesařský chloupek ne- přijde. Us. Nrd. Jsem
tich jako ch. U Ko- stelce nad Orl. Gth. Popadl holou kůži za chlupy (užil spatného prostředku). Dch. Tisíc chlupů na kožichu a každý jiné barvy (žertem = tisíc hromů)! U N. Bydž. Kšť. Ve všem najde chloupek (nic mu není vhod). Sá. Vězí v tom nějaký ch. (vada). Tč. Však přece není ani tento váš vývod bez žabího chloupku. Kos., Mour. —
O ch. v botan. vz Slb. XLI., Schd. II. 167., Kk. 9., Rosc. 2., 17. —
Ch., os. jm. Ch
. Jak. Blk. Kťsk. 1164
.