ChránitiChrániti, vz Mz
. v List
. fiiol. VIII
. 1
., Mkl. Etym. 89. —
abs Na Matýska to ne- směl, Bůh chraň, nikdo říci. Sá. Chraň (=
utíkej)! Laš. Brt. D. 218. —
co,
koho. Zvířata plod svůj usilují ch. Ler. Cf
. Brt. S
. 3. vd
. 188
. —
čeho. A té třetí (krávy) ješče pán Bůh chránil. Sš. P. 757
. —
co, s
e čeho. Toho se budu ch.! Das werď ich bleiben lassen ! Dch A mrazu mi to mládě chraň. Kká. Š
. 51. Statky sobě shání, hříchů se nechrání. Sš. P
. 65. Běd se každý chraň, nežli přijdou naň
. Mudr. 248. —
se Chraň sa co najvice, co sa ťa netýče. Us. Tč — od
čeho. Ó chraň, Bože, od té rány. Šrulc. I. 121
. —
kam. Ch. se do zadu. Šbr
. Zaj
. 60. —
se jak
. Už se chranimy z pola ==
stěhujeme. Laš. Brt
. D. 218.