-ík
-ík, přípona jmen podstatných rodu muž., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátívá: slavík, stehlík, kominík. Přípona tato značí často jména zdrobnělá nebo něco méně váženého: koník (kůň), oslík, správčík, písařík, kovářík, králík, stolík (stul), kolik (kůl), červík, chlapík, mužík, tatík (táta), větřík (vítr), Václavik. Potom substantivuje adjektiva a participia: malý — malík, bez- božník, bídník, bojovník, kouzelník, muče- dlník, nájemník, rybník, rolník, senník, jedlík, prchlík. T., Pk., Mkl. B. 251.