Jednati. — abs
Jednati. — abs. Jednající osoby. Us. — co. Král má jiné věci jednati. Čr. Tovaryška věrná, tvoj frajer ma jedná, či ho mám za- lúbiť, či s tebú dobrá býť? Koll. Zp. I. 394. — k čemu. Kdež môžeš, jednaj ku pokoji. Smil v. 780. — co s kým. Pravil jim, že by něco s hospodářem j. měl. NB. Tč. 59. — co komu. Žádal si roku chtě sobě širšie svědomí j. NB. Tč. 11. — jak (na kom). Bídně na někom j. Šml. I. 109. Jako v rukavičkách s někým j. (jako s má- slem, jemně). Us. Kšť. J. bez obalu, ne- přiměřeně, převráceně, zákonně, úmyslně, opatrně, Dk., proti pravdě a poviNNosti, Vlč., o své vůli, dle svých vrtochu, šle- chetně, Šml., podlé svého rozumu, Us., vě- domě. Hlv. — o něčem. Šf. Rozpr. 82. Ta kniha jedná o Římanech. O tom nelze nám j. Osv. VI. 677. O našem dobrém jednáno bylo. Arch. I. 56. O každé jedné věci j., ins Detail eingehen. J. tr. J. o zemském dobrém. BO.