JevJev. Mkl. Etym. 101
. J. přírodní
, životní
, Msr.
, miznoucí, j. ducha. Dk. Aesth. 86., 477
. Vniterné jevy ducha. Msr. Něco na jev pronésti. Dch. J. duchový. Sš. J. 142. Až to přišlo
do jeva. Us. Vk. — Počal mysliti, ve sně-li se tomu toto děje čili na jevě. Pass. mus. 366.