1. Kaj1.
Kaj. Laš. mimo Frenštatsko, kdež mají
hdě. Brt., Tč., Mtl.
, Kčk. Kaj si byl? Kaj ideš? Nemáš kaj (není kde). Brt. D. 173. Každý ví, k. ho střevík tlačí; Jdeš a nevíš k. Slez. Šd. K. je moja dceruška, že mne ona nevítá?; K. sće se poděli moji milov- níci. Sš. P. 86., 117. (21., 93
., 133., 160., 244., 349., 391, 409., 489., 551., 656., 57.) Kaj sa sučka hončí, tam se psíčci hrnú. Slez. Šd.