Číslo
Číslo, a, n. Číslo m. čítlo od čt, (čbt), v čísti, t před l v s, vz t. Zahl, Ziffer. Č. vše- obecné, zvláštní, určité, neurčité, známé, ne- známé, jmenné (pojmenované), bezejmenné (nepojmenované), čísla stejnojmenná (stej- ného jména), nestejnojmenná (rozdílno-, různo- jmenná, nestejného, rozdílného jména), roz- dílnojmenná druhu jednoho, stejnorodná (rodu stejného), rozdílnorodná (různorodá, rodu rozdílného), prostá (absolutní), protivná, kladná (positivná), záporná (negativní); nera- cionalné, ludolfské, ojednélé (2, 8, 5), jedno- tlivé ; spojená (4 + x) (3 — x); jednoduchá, prvá (prvočísla), složitá, složená, násobná, (násobek), dobená (figurirte Z.), celé (celistvé), lomené (zlomek), dané, sudé, liché, čísla po- řád jdoucí, čísla o několika cifrách (něko- liko-, víceciferná), číslo okrouhlé, řadové, dvojné (dvojník), čísla souhlasná, stálá, smí- šená, číslo hledané, losové (losu), čísla slo- sovaná, jednotná, množná, Nz., číslo apoka- lyptické ( = 666), Rk., dělitelné, základní, vodové, poměrné, dražební, licitační, běžné, nestálé, proměnlivé, tažené (tahem vyšlé). Šp. Číslo podávací (numerus exhibiti). J. tr. C. příčetné, odčetné, S. N., jednací, fortlau- fende Nummer eines Geschäftes. J. tr. Rada čísel. Čísla čísti, psáti, přečísti, vysloviti; čísly něco vytknouti. Nz. Smíšené číslo srovnati = na nepravý zlomek uvésti. Šr. Zadržalosť číslem vytknutá. Šp. Bez čísla = bez počtu. V. Bylo jich bez čísla. Reš. Č. domu, bytovné: bydlí v domě číslem 1. Šm. Pod číslem. Č. spisu podaného. J. tr. Osvo- bozen od placení školného výnosem c. k. zemské školní rady daným pod číslem 1375. dne 18. srpna.1869. Číslem prěglědati = po- čítati. Z Jir. Číslo od čísla k něčemu odpo- vídati. Punkt für Punkt etwas beantworten. Rk. — Čísla základní: jeden, dva, tři, čtyři, oba, obadva atd. srovnávají se s jménem svým v rodě, čísle a pádě. Tři dcery; čtyři tváře, tří kloboukův, dvěma holubům, — Čísla od 5—99 podržela moc substantiv v nomin. a akkus. a pojí se v těchto pádech s genitivem (vz Genitiv partitivní); v ostat- ních pádech užívá se jich jako adjectiv a srovnávají se potom se svým jménem v pádě. Jména dvanácti apoštolův. Br. Čísla sto a tisíc, dvě stě, tři sta jsou v nomin. a akkus. vždy substantiva, v ostatních pádech jsou za substantiva, a pojí se s genitivem aneb jsou za adjektiva a jakožto adjektiva srovnávají se se svým jménem v pádě. Po mnohých stech a tisících letech. Vz Jed- notlivá. — Čísla dva, oba, obadva pojí se nyní s pluralem, ale v instrumentale také s dualem. Seděl mezi dvěma branama. Br. Není spokojen s oběma stranama. V. — Při jménech číselných pod 20 jde číslo menší před větším bez spojky: jedenáct, šestnáct; od 20—100 klade se menší číslo se spojkou před větším aneb bez spojky za větším číslem (a tak lépe): jeden a dvacet, padesát pět; čísla, která jsou nad 100, mají menší počet za větším se spojkou aneb bez ní: sto dvacetpět, sto pět a dvacet. — Zk. Cf. nívxe xai gaxovta.Her. Vz víc v článku : Číslovka. —