ČísloČíslo, a, n
. Číslo m. čítlo od čt, (čbt), v čísti,
t před
l v
s, vz
t. Zahl, Ziffer. Č. vše- obecné, zvláštní, určité, neurčité, známé, ne- známé, jmenné (pojmenované), bezejmenné (nepojmenované), čísla stejnojmenná (stej- ného jména), nestejnojmenná (rozdílno-, různo- jmenná, nestejného, rozdílného jména), roz- dílnojmenná druhu jednoho, stejnorodná (rodu stejného), rozdílnorodná (různorodá, rodu rozdílného), prostá (absolutní), protivná, kladná (positivná), záporná (negativní); nera- cionalné, ludolfské, ojednélé (2, 8, 5), jedno- tlivé ; spojená (4 + x) (3 — x); jednoduchá, prvá (prvočísla), složitá, složená, násobná, (násobek), dobená (figurirte Z.), celé (celistvé), lomené (zlomek), dané, sudé, liché, čísla po- řád jdoucí, čísla o několika cifrách (něko- liko-, víceciferná), číslo okrouhlé, řadové, dvojné (dvojník), čísla souhlasná, stálá, smí- šená
, číslo hledané
, losové (losu), čísla slo- sovaná, jednotná, množná, Nz., číslo apoka- lyptické ( = 666), Rk., dělitelné, základní, vodové, poměrné, dražební, licitační, běžné, nestálé, proměnlivé, tažené (tahem vyšlé). Šp. Číslo podávací (numerus exhibiti). J. tr
. C
. příčetné, odčetné, S. N., jednací, fortlau- fende Nummer eines Geschäftes. J. tr. Rada čísel. Čísla čísti, psáti, přečísti, vysloviti; čísly něco vytknouti. Nz. Smíšené číslo srovnati = na nepravý zlomek uvésti. Šr. Zadržalosť číslem vytknutá
. Šp. Bez čísla = bez počtu. V
. Bylo jich bez čísla
. Reš. Č. domu, bytovné: bydlí v domě číslem 1
. Šm. Pod číslem. Č. spisu podaného. J. tr. Osvo- bozen od placení školného výnosem c. k
. zemské školní rady daným pod číslem 1375. dne 18
. srpna.1869. Číslem prěglědati = po- čítati
. Z Jir. Číslo od čísla k něčemu odpo- vídati. Punkt für Punkt etwas beantworten
. Rk. —
Čísla základní: jeden, dva, tři, čtyři, oba, obadva atd.
srovnávají se s jménem svým
v rodě, čísle a pádě. Tři dcery; čtyři tváře, tří kloboukův, dvěma holubům, —
Čísla od 5—
99 podržela moc
substantiv v nomin. a akkus. a pojí se v těchto pádech s
genitivem (vz Genitiv partitivní);
v ostat- ních pádech užívá se jich jako
adjectiv a srovnávají se potom se svým jménem
v pádě. Jména dvanácti apoštolův. Br.
Čís
la sto a tisíc, dvě stě, tři sta jsou v
nomin. a akkus. vždy
substantiva, v ostatních pádech jsou za substantiva, a pojí se
s genitivem aneb jsou
za adjektiva a jakožto adjektiva srovnávají se se svým jménem
v pádě. Po mnohých stech a tisících letech
. Vz Jed- notlivá
. —
Čísla dva, oba, obadva pojí se nyní
s pluralem, ale v instrumentale také
s dualem. Seděl mezi dvěma branama. Br. Není spokojen s oběma stranama. V. — Při jménech číselných
po
d 20 jde číslo menší před větším bez spojky: jedenáct, šestnáct;
od 20—100 klade se menší číslo se spojkou před větším aneb bez spojky za větším číslem (a tak lépe): jeden a dvacet, padesát pět; čísla, která jsou
nad 100, mají menší počet za větším se spojkou aneb bez ní: sto dvacet
pět, sto pět a dvacet
. — Zk. Cf
. nívxe xai gaxovta.
Her. Vz víc v článku : Číslovka
. —