Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:2   Strana:0465


    Pád
    Pád, u, m., upadení, padání, úpad, der Fall, Sturz, Umfall. V. P. zdi. Ku pádu na- kloněný. V. Těžký pád učinil. Ros. Vzal pád až k smrti. V. Pádem tím páteř si po-rachotil. Sych. To pádem hrozí. Kom. Kdona zemi sedí, pádu se nebojí. Prov. na Slov.Pádem se poranil. P. volný, prostor pádu.Nz. Po p-du nic není v nás celého, ale všeckonecelé, roztrhané atd. Kom. Od pádu se za-chovati. Šm. P. zrychlený. S. N. Čím schodvyšší, tím pád těžší. Vz Výška. Lb. Zákonypádu, vz KP. II. 43., S. N. — P., rychlýběh. Pádem — cvalem, úprkem, klopotem,tryskem. Pádem tam jel, běžel. Pádem po-spíchati. Zlob. Pádem se to stalo (před chvil-kou) ; pádem to udělám (hned); pádem nakraji (na samém kraji). Us. na Mor. Brt. Pá-dem a rázem. Dch. — P., neštěstí, pohroma,Un-, Verfall, m., Unglück, n. Přišel k pádu;vzal pád (měl neštěstí; dokupčil, přišel nakoráb). V. Pádu poddaný (netrvalý). V. P.hor = špatný stav hor. Hory přišly k pádu,stojí v pádu (1542). Vys. Když se jim zdálo,že již hlavy pozdvihnou a povstanou, tuvždycky byl hlubší a těžší pád. Cr. Země-třesení dělá se od podzemních vání, kterážprotrhnou-li se ven, pádové se dělají. Kom.J. 80. Pád, příhoda bláznivého jestiť vý-straha moudrého. Prov., Jg. Pýcha předcházípád. Pýcha před pádem. Jg. — P., úmor,nákaza, nemoc, Fall, Umfall, m., Krankheit,Pest, f. Již leží pádem (těžce nemocen jest).Us. u Rychn. Na Mor. Brt. P. dobytka. D.Pádem (morem) dobytčím nazýváme nemocstádní. P. dobytčí, hovězí, ovčí, sviňský, psí.Ja. Pád hovězí pravý : červenka, zpráchnělka,knihy zprachnilé. Ja. — P., hřích, Sündenfall, Fehltritt, Fehler. V. P. Adamův námuškodil. Křehcí, pádu podrobení lidé jsmevšichni. Sych. Pannu ku pádu přivésti. V. — P. v grammatice, lat. casus, něm. Endung, Fall, m. Sedm jest pádův: nominativ, geni- tiv, dativ, akkusativ, vokativ, lokal a in- strumental. O ablativě, jenž byl osmým pá- dem, vz Ablativ. Pády jsou přímé (casus recti, nom. a vokat.) a nepřímé či kosé (c. obliqui, ostatní). Pádů přímých užíváme vždy bez předložek, nepřímých i bez předložek i s předložkami, vyjímajíce lokal, který nyní vždy jen s předložkami se zbíhá (vz Lokal); pády nepřímými vytýkáme vztahy věcí k pod- metu a výroku. Pád sedmý, jímž obyč. ozna- čujeme nástroj, kterým něco konáme, slove instrumentalem (nástrojným pádem) na př.: krájím chléb nožem. Označuje-li však týž pád společnosť, jejíž pomocí nebo za jejíž přítomnosti něco se koná n. děje, zoveme jej sociativem (pádem spolčovacím); sociativ vždy má předložku s (se) a klademe jej po otázce: s kým ? s čím ? Bž. 63. — Pozn. 1. Pády předložkové vyznačují jednak poměry tytéž jako pády prosté, ovšem živěji, jednak i mnohé jiné, jež označovati pády prosté buď a) oslabením původní moci už nestačo- valy (cf. plášť aksamita a pozdější plášť z aksa- mitu), buď b) za příčinou ostřejšího a roz- manitějšího odstiňování vůbec síly neměly (jíti v město, před město, za město). Brt. S. §. 170. — Pozn. 2. Pád předložkový a) pod- mětem (z pravidla jím bývá nominativ někdy též genitiv vlastnosti neb i pád předložkový): Pravili, že by z rytířstva ty věci nésti měli. Blaženi jsou čistého srdce, neb ti Boha viděti budou. — b) Přísudkem (pádem přísudku jmenného bývá kromě toho: nominativ, in- strumental, genitiv vlastnosti, vz Přísudek): Budete mi za lid ? já vám budu za boha. Byl jsem ve mlýně za práška. Není od řeči. Chla- pec byl ve dvanácti letech. — c) Přívlastkem: Já jsem anděl s nebe. Na stole stál džbán s ví- nem. Trh na dobytek. Vz Přívlastek. — d) Předmětem: Dáš-li mu drozda, za bažanta tě požádá. Mysli často na přítele, ale častěji na nepřítele. Učiňte nade mnou, co chcete. Brt. S. §. 12., 16. 4.; 23. 5., 28. 5. — P. V mnohých případech tohoto slova špatně užíváme. Něm. im Falle dass, falls, překlá- dáme : v pádu že, ale to jest german., máme klásti slova: případ, případnosť, příčina, na každý způsob, každým (žádným) způsobem, okolnosť, věc, běh, čin, příběh, příhoda, je-li (když) toho potřeba, zajisté, jistě, v skutku, ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne, a nejčastěji klademe: jestliže, -li, když. Vz tato slova. V tomto pádě tam nechoď m.: v tomto případě, J. tr., v této případnosti atd. S. a Ž. V pádě potřeby m.: když toho potřebí. Bs. V pádě příjezdu jeho m.: při- jede-li. Bs. V pádu postihnutí m.: postihnou-li ji. Kmp. V pádě neposlušnosti budiž po- trestán m.: neposlechne-li, budiž potrestán. Bs. Na každý p. se to stane m.: na všechen způsob, Šb., Jg., každým způsobem. Na žádný pád m.: nikterak, žádným způsobem, žádnou měrou, žádným během (V.), žádným činem (Št), žádným obyčejem (Háj.). Brs. 122. V pádě se železnice stavěti bude m.: bude-li se stavěti. Mk. V opačném pádě m.: jinak, sice. Jv. Cf.: Chceš-li jíti, jdi. Us. K té radě žádnou mě- rou nepřistupuji. V. Žádným způsobem to nemůže býti. V. Když jsme tak daleko padli, abychom vstáti nemohli nižádným obyčejem Chč. 610.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011