Roztratiti
Roztratiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění); roztráceti, el, en, ení; roztracovati, hie und da verlieren; se, sich hie und da, nach und nach verlieren. — co : své vlasy (potratiti). — se o čem. O vlivu řecké vzdělanosti nechceme se roztracovati. Sš. I. 12. — se komu kde proč. Lidskému pokolení pro hřích Adamův idea pravého Boha v mlhách se r-la. Sš. Sk. 209. (Hý.). — co, koho, se kde. (Na cestě) všecky své dvořany roztratil. Háj. R. statek. V. R. něco po lese. Us. — se čím. Kdo lží nabíjí, střelí na prázdno, kouř se větrem roztratí. Obr. čas. duch. — co, se v čem. V pravdě tvej roz- trať je (vyhubiž je. Proch.). Ž. k. 53. 7. — se. Hlas se r-til, verhallte; sláva se r-la, verflüchtigte sich; knihu svázati, aby se listy neroztrácely, verloren gehen. Us. Dch.