Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0792


    1. Svět
    1. Svět, a, m. Svět?, lat. lux, skr. çv?ta, goth. hveits albus od svit (svitnouti, strb. sv?tnati, Gb. Hl. 144.), lit. szvintu illucesco, lit. szvés-ti (m. szvět-ti) lucere. Schl. Strsl. sv?t?, lux, od svit, sv?t, stind, svit, svétati; prus. svetan, switai die Welt ist entlehnt. Mkl. L. 139.; sr. 112. (Hý.). — S. = denní světlo, das Licht. S-ta viděti nemožeše. St. skl. Když kury pějí k světu. Cant. Ráno před světem zbudili nás. Lobk. put. Před s-tem se mnou vstal. Mdr. I šel sem zase domů i ležel sem až k světu samému. NB. Tč. 198. Vstal ještě před svetom. Slov. Hanbí se na svět (na světlo) vyjíti. Slov. — Výb. I. 7. — S. = soubor všech věcí stvořených, veškeren okrslek nebeský a zemský, vesmír, kosmos, die Welt, das Weltall, Himmel u. Erde. V 'MV. nepravá glossa. Pa. Dokudž s. tento stane, nepomine, trvati bude. V. Spousta, obor, stvo- ření s-ta, veškeren s. (vesmír), Us. os s-ta; D. Bůh stvořil s. (v šesti dnech). Hus II. 214. S-ta pán. Dch. Vyšla hvězda na kraj s-ta, osvítila do půl světa. Sš. P. 50. Malý s., der Mikrokosmos. Dch. Jakž s. světem, takového sněmu nebylo. Smil v. 61. Pro celý svět! Dch. Já bych to neučinil o celý s. Hk. Svět v obrazích. Dokud s. světem stojí (jest. Tkad.). D. Pro s-ta (pro všecko všudy)! Kb. Do světa bouchati, do větru třápati. Vz Tlachal. Č. Opilý, ani o světě neví; Pije, až ani s-ta nezná. Vz Opilství. Č. — S. = koule zemská. Ž. wit. 72. 12., 89. 8. Die Welt, der Erdball, Erdkörper. S. se točí jako kolo, V., jako kámen. Er. P. 151. Obor s-ta na lodí objel. Us. Naslibuje toho, až by se s. otáčel. Dch. — S. — zvl. povrch země, okrslek zemský, der Erdkreis. Východní strana světa; přes svět jezditi, pracovati; po s-tě blouditi, běhati. V. Čtyři strany s-ta: půlnoc, poledne, východ, západ. Har. Až na konec s-ta. Po všem všudy s-tě. Us. Cesta okolo s-ta. D. Kraj s-ta sjezdil; nachoditi se světem; světem putovati, jíti, choditi; do s-ta se pustiti; šel na zkušenou do s-ta. Sych. Je to sem kus s-ta! To je kole dědiny světa; Přišel ze světa (z ci- ziny); Jíti do světa, Us. Brt. Nic netrvá na světě věčně; Nepoddám se a kdyby dva světy byly; Všecko se tam změnilo, jako když přijde (člověk) na nový s.; To jsou zkoušky na s-tě; Kdo v celém s-tě by to učinil? Dch. Slovutný byl až kraj s-ta. Brt. S. 22. S. je dlouhý, široký, vše jest na něm divoký. U Litomš. Dr. Toho jest celý svět (mnoho). Us. u Renčova. Má široký svět; Celý s. je mu malý a ulice úzká. Vz Opilý. Čo je na svete pod sluncem, to v svém čase zhyne. Slov. Tč. Co pak seš te (jsi ty) můj šohajku v celém s-tě sám?; S. se točí jako kolo, miluj, děvče, máš-li koho; V nebi hvězdy vysoko jsú, v světě cesty Široko jsú. Sš. P. 245., 592., 774. Na s. přijíti, při- cházeti (roditi se); Po všem obytném s-tě se rozšířiti. Sš. J. 18., Sk. 20. S. ten jest všech lidí domovem. Km. A že země ži- dovská jest prostřed s-ta, protož v té zemi stalo se prvé popsánie. Hus II. 398. Po- budem, nebudem, s-ta nepřebudem. Vz Smrť. Lb. Moře nevypiješ, s. nepředěláš. S-ta ne- prebudil, díla nepředělám (přísloví lenochů). Vz Lenoch. Lb. Neboť po všem s-tu ležechu nemocní. Pass. 3. (Hý.). Všudy s., velký s., široký a dlouhý s.; Radše bych se na tom světě neviděl (vz Neštěstí). Č. Drž se roz- umu a projdeš celý svět. Horný. Lakomci nikdy dosti není, by měl všeho s-ta jmění. Prov. Jg. Však se ještě s. neseschl (ještě není po všem veta)! C. — S. = díl světa, der Welttheil. Starý svět (Asie, Afrika, Europa), nový (Amerika, Australie). Jg. — S. — soubor všech věcí na zemi jedním Časem jsoucích, zvláště lidí a jich konání; lidské pokolení, lidé; život, věčnost, die Welt, das Menschenleben, Menschengeschlecht, die Ewigkeit. Dítě, plod, porod na s. vyvésti; na s. se naroditi; na svět vzjíti, vyvedenu býti; se s-ta sprovoditi, skliditi, svésti (za- biti); z tohoto s-ta vykročiti; s tímto 8-tem se rozděliti, děliti, žehnati (mříti), rozžeh- nati; s-ta požehnati; se světa se odebrati; na tomto světě zlém a převráceném. V. Na s. se dostati (naroditi se); Kdo s. s očí a mysli pustí; světem opojený; s. nádherný. Kom. Více na onen svět hledí (stařec). V. Na s. někoho vyvésti (poroditi); na onen s. odejíti (na věčnosť, umříti). Háj. Vynadal mu před světem (= škaredě, veřejně). Us. Brt. Nadal mu divně pod s-tem. Šd. Nadal mu, na čem s. stál. Us. Ktk. Nabažil se s-ta. S. chce mámení, tedy je měj; Slovo do s-ta pustiti; Prošel celý s.; To se to bude zase na světě hýbat; Ten se má k světu; Vesele na s. se dívati; Je to člověk na s-tě dobrý; Se s-tem obcování; od s-ta se odtrhnouti; Ten s. je zlý; Něco jde na s-tě dobře, něco špatně; To mám kříže na světě; To jsou věci na s-tě, co toho snášet musíme!; On jest na s-tě rád. Dch. Mimo s. makatelný je také ještě svět jiný nevidomý; Z vod potopy novotný s. vyšel; Apoštolé měli s. obrátiti: Tudy se jmenuje satan knížetem ano bohem s-ta tohoto. Sš. Sk. 60., J. 49., I. 143., II. 141. Svět zevnitřní, vnější, die Aussenwelt. Nz. To je to, on tam byl přece kromě s-ta (— vzdálen s-ta). Us. u Solnice. Ani o s-tě neví. Vz Opilý. Do světa býti (lehkomyslným). Us. Mtl. Tak je to na tom s-tě, kde bačkora žlutě kvete. Us. Dř. Je k světu; Tak platí s. (= tak to bývá). Hý. S-tů Jan (praví se o tom, kdo světem chodí, o tuláku). Nejdu tam o živý s. (um keinen Preis). Us. Sd. Nedám tě za tři světy. Us. Nedal bych ťa za ten svet. Sl. ps. 49. Po všem s-tě jí nic není. Už bych ráda věděla, jak jí jde svět (jak se jí daří); Jestli mu tak půjde s. (povede-li se mu dobře), to bude krásný fikus. Us. u Dobrušky. Vk. Chodí po s-tě, jako bludná ovce. Sk. Jest člověkem podlé světa. Stnk. Obracel se mnoho ve světě (mnoho zkusil). Us. Dbv. Chytrá hlava se neztratí, dokud hloupost na s-tě bude. U Žamb. Dbv. Pro jeden květ nezhyne svět (Cf. Co tam, to tam, o to hlavy nelam). Us. Dbv. Nezná s. Vz Opilý. Us. Sn. Mladé zdravé děvče musí a má býti do světa. Sa. Vrhl se clo světa. Dhn. Po- tlouká se s-tem; S-a zkusit'. Us. Dostal se na klády na odiv s-ta (na posměch). Slov. Dbš. 81. Aj, divy s-ta! Dbš. 45. Nedám to za širý s. Dbš. 45. Klučku ode dveří dávali na okno všemu s-tu na oči. Brt Aby chodil na opicu světa. Mor. Vz Op. Šd. Přišel se sem podívat (na trh), jak s. ide, wie der Markt steht. Brt. Všetko na svete len do času. Slov. Er. Sl. čít. 65. Svět se podobá velikým hodinám: měšec s penězi je zá- važím a ženština kývadlem. Trnka. F. Tam Vám bylo s-ta (lidu)! Šd. S. za tím běží, kdo ho zanechává a utíká před tím, kdo ho vyhledává; S. není ráj věčný. Mor. Tč. S. toho miluje, kdo mu ustupuje, toho ne- návidí, koho často vidí. Us. Tě. Prostřed- kem smrti se světa sešli. Zř. mor. 1604. Už sa včul svet, ludé v svete i obyčaj mení; Dobré mravy zasluhujú v svete lásku vetší. Slov. Tč. Já vás pásť nebudem,, radšej sve- tom pôjdem. Dbš. 123. Kolko ludí v svete, tolko obyčají. Slov. Tč. Slúžili ste tomu světu, svět vám nyní dá odplatu; Na tom s-tě nic stálého, on je všecek marný, moje leta taky idú rovno s hodinami; Na tom moři světa vzdychám a s prosbou k tobě pospíchám; Ach světe, světe, měs podma- ňoval, o mó dušičku měs připravoval; Ty ochozky zvone, to je má muzika, ony mě budó hrát, dyž pudu ze s-ta; Ztratila vinek zeleny, neužila světa; S-ta neužila, pannú nenabyla (dlouho nebyla), to že pro synka milého Boha opustila; Povídej mně zlé dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo ?: Umřelo mně moje potěšení, jakého ve s-tč není; Dyť ty nejsi z růže květ, dy je ešče chasy celý svět; Ach jejda, přejejda, už musím do s-ta; Je-li synek, je-li k světu, že musí k regementu; Nehodí se (galán) s-tu ani dobrým lidom, já ho musím prodat na vépalky židom. Sš. P. 42., 65.. 66., 70., 72., 180, 185., 211., 571., 600., 689. (Tč.). Do s-ta jíti. Er. P. 472. Svět jest toho za- loženie, v něm nic ustavičného nenie. Smil v. 1605. S. jest v sobě pravá vojna, řied- kosť v něm chvíle pokojná. Smil v. 1615. Lid přes svět pracující (ausser der Stadt). Skl. V. 257. Neb jest to všeho s-ta obyčej; Tehdy tak hluk bude po všem světu. Pass. 6 , 13. (Hý.). Ze s-ta je svedl; Jest známo, kterak otec jeho u veliké chudobě z světa šel nic nemaje; Když Vaněk domuov přišel, lál jest v svět; Cigan z s-ta zšel od zlých lidí. NB. Tč. 104., 134., 214., 264. Byť vešken svět lidí svědčil a tak by nebylo, tehdy všech svědectvie jest křivé; A tak jest člověku bolesť i kdy v s. leze, i kdy v s-tě bydlí, i kdy s s-ta schodí; S-ta to- hoto psota má nás tisknúti z něho; K s-tu ho povýšil a zvelebil; Ďábel s-tem a tělem proti nám bojuje; Apoštolom ve s-tě zavr- ženým věřili; Svět jest pravá púšť, plna hadóv jedovatých; Všecko, což jest v s-tě, neb jest; žádost' těla, neb žádosť očí neb pýcha života; Kdož chvály v světě sobě hledá, jest podoben tomu, který by chtěl na vodě hory veliké přeplúti n. který by chtěl uhoniti stien před sebú; Pokoj s-ta jest tiché požívání času bez přiekazu zna- menitého od nepřátel; A s. (= zlý lid) ho nepoznal; Syn boží přišel na s.; Malé jest v s-tě utěšení a věčné v ohni zatracenie; Radosť jest krátká tohoto s-ta; Kam chvála s. chýlí; Východ náš v s. jest plačtivý a náš příchytek v s-tě jest nestatečný a vý- chod z světa hřiešným velmi jest biedný a hrozný; Tak jest tento s. nestatečný, kluzek a bieden; Potupíš s., ač nechceš s ním za- hynúti; Co hledáš ve světě, kdež všecky věci vidíš, any tě klamají ?; Miluje svět, v němžto jest plno osidel; Budeš-li milo- vati tento s., zahyneš i s ním; V marnosti tento s. jest potopen, By všechen s. měl a jednoho šarta neměl, toho by žádal. Hus I. 224., 293., 382., 423., 442., 472., II. 22., 72., 121., 21:., 214., 312., 438., III. 133., 145., 146., 152., 186. (Tč.). Již po smrti ukáže konec, kam chvála s-ta chýlí. Hus III. 111. Svedu vy (vás) mečem se s-ta; Že by tvé krve pro ves s. neprolil. Dal. Novotným ve světě býti; Ku kněžství chuti nemá, neb mu od mladosti svět voněl; Má se k světu (hezky roste; 2. hodí se do s-ta). Sych. Na s. přijíti; takový jest s.; ve světě zůstati (nejíti do kláštera); na onom světě (na věč- nosti); Zná svět (ví, jak se chovati mezi lidmi). D. Svět tělesný, opak: duchovní, mravný. Jg. Nynější s., opak: někdejší, bý- valý, starý. Člověk ze starého s-ta (rovný, poctivý). Tak to chce mít ten s. Tak se děje v tom s-tě. Na chudobných s. stojí. Koll. To může věděti celý svět. Co tomu řekne s.? Syn můj jest stu podobný (způ- sobilý). Učený s. (lidé). S-tu výhost dáti; Milovati s. Kaziti s. (život) ptákům a jiným živočichům. Zlý svět (život) s někým míti. O živý svět ne, s. světoucí, pod s-tem, kde celý s. Pod s-tem jest mi protivný. Nemohu ío najíti pro živý s. Nechce se jim odtud pro živý s. Ti páni nás drou, co s. volá. Us. Věc všemu s-tu známá (vůbec známá). Ros. Z kláštera opět do s-ta se vrátiti. Jg. S-tem pohrdnouti. V. Okusíš vrchovatě, po čem psota na s-tě platí. Pán Bůh vysoko, král daleko; pravdy a spravedlnosti v s-tě málo. Prov. Jg. Ještě nebyl ve světě ten rod, jenž by trefil každému v hod. Kor. Z toho s-ta odejíti; Na onen s. appellovati; Všechen na onen s. hledí; Nebudeť s. s di- vokými husami hlídati (vz Smrť); Světem páchnouti; Toť je, co s. volá (co se svě- tákům líbí). Vz Zhýralý. 0. Však se mi s tebou s. nezaváže (nebudeme svoji. Vz Manželství); S. nic není než změť; Svět se mění a my v něm; Užívej s-ta, dokud hoví léta; S. mu kvete (vz Štěstí). Č. Dějiny, dějepis světa. Nz. Jaký s., taký květ. Vz Zvyk; Nikdo celému světu koláčů nena- peče; Světe, ty panuješ (nedůslednost ve s-tě). Lb. S. každému mil, ale přijde se roz- loučiti s ním. Pk. — S. = kus, das Stück. Má veliký s. lesa, pole atd. Mor. Brt. —- S. --- ženský běh, měsíčné, das Monatliche, die Menstruen. D., Bdl. — Nový svět (ulice v Praze), die Neue Welt.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <