Ale
Ale. Str. 21. a. ř. zd. 13. Přidej: Ale toho i jeden nevidieše; Ale když uzří, že ..; Ale mrzí mne i mluviti. Dal. Jir. 59., 75., 167. Jir. praví, že v BO. ale vždy na za- čátku věty se klade. Gb. praví ve vydání Ž. wit. (str. 213.): Ale bývá ve své větě vždy na místě prvém (2. 6., 1. 2. a j.); od- chylkou: pravý ale co učinil. 10. 4. Ve svém Bruse (str. 262.—263.) doporučuje Ht. klásti ale na první místo. — Ib. ř. zd. 12. Přidej: Ale se někdy rozděluje. A toho le nevíš, jež jsi hubený. Bibl. — Str. 21. b. ř. sh. 3. Přidej za Br.: Buoh muoj přiká- zal vše prodadúc chudým dáti ale ne bo- hatým. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 111.). — Ib. ŕ. zh. 9. Za Br.: Zlé pivo varíš, ale ho vypiješ. Mt. S. I. 102. Říše veliká, ale cář daleký (daleko ku spravedlnosti; také mnoho se slibuje, ale málo plní). Dbv. — Ib. ř. sh. 81. za Ctib.: Nic jí nezbylo, nic, ale pra- nic. Sá. v Osv. I. 180. Hde pak be se ne- dilo, ale nedilo! V Bohuslavsku Na Mor. Neor. — Ib. ř. zd. 35. za a kdy: Nemáš-li krunšpátu, ale vezmi střídu z režného chleba; Pakli mu (koni) to nepomůže, ale pusť krev ze všech noh. Db. Treba jsu já chudobného rodu, ale mne maměnka nedá ledakému. Sš. P. 315. A který se tak neproklal, ale každého ihned dobili. Let. 25. Ač já tomu nerozumiem, ale kostel rozumie. Št. Kn. š. 13. — Ib. ř. zd. 30. za Kom.: Nemáte-li červený (vejce), dejte ale bílý. Sbtk., Ne- mohl-li dáti ale korec ovsa. Dal. 171. Ó mój milý synu! Ozři sě ale jedinú. Kat. 755. Dadieť mu dosti zvěřiny, pakli nenie, ale kaše. Žk. 155. Nemohú-li jináč, ale kožich na ruby obrátíce chodí. BN. Milá chudobo, nenajíš-li se, ale se vyspíš. Č. — Poznam. Zk. v. Skl. 549.—550. učí, že má zde ale význam: aspoň, alespoň. Ht. v Brs. 264. tomu odporuje. Vz tam více. — Ib. ř. zd. 28. za Brt.: Stojí to ale dva krejcary. U Polné. Brnt. Mám ale půl třetí kopy žita. Na Zlínsku. Brt. Nejspíše jich tam bylo ale pět. U Rychmb. Dšk. Dal mu ale 5 krej- carů; Bude ale 6 hodin. U Třebíče. Gn. Vz Brt. S. 3. vyd. 186. — Ib. ř. zd. 27 m. ,brž' dej: ,brž' a ,že'. Nekradni mě, šuhaj, sám, ale že priď s ludmi k nám. Sl. ps. Šf. I. 45. Potom sě jest viec nenavrátil Jero- boam s své cesty, ale brž opak učinil. Bj. Šlechtici jeho nebudú tu, ale krále brž vzý- vati budú (potius). BO. Ty tři cěsty znáti pilno, ale že ovšem úsilno. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). Nenie chvála, ale brž po- haněnie; Nemá ho pro požitek tělestný mi- lovati, ale brž v nenávisti mieti. Hus II. 122., I. 156. Vz Jir. Nkr. 88. — Ib. ř. zd. 21. za Zk.; Bratří netoliko sebe chválí, ale také jiné potupují. Štr. — Ale co by = ne. Na Slovácku. Tys mi to maso snědl? Ale co by! Brt. — Ale šak ba = ano. Mor. Brt. D. 170.