Opraviti
Opraviti, il, en, ení (zastr. oprávěti), opra- vovati = chyb osvoboditi, dokonalejším uči- niti, bessern, verbessern, berichtigen, voll- kommener machen; okouzliti, neranitelným učiniti, fest machen ; napraviti, zceliti, v pře- dešlý stav uvésti, ver-, ausbessern, herstellen, flicken; obdati, obaliti, ohraditi, umgeben, einfassen, einbinden, umzäunen; nahraditi, einbringen, ersetzen, gut machen, abbüssen, bezahlen; stahovati, opařiti, abziehen, aus- schlachten, zurichten ; klestiti, miškovati, ver- schneiden (dobytek); opraviti, zu recht ma- chen, richten; říditi, vlásti, leiten, regieren. V., Jg. — co: omyly a pochybení, knihy, V., víno, dům, Us., šat, D., město, Háj., pevnosť, Kram., uhlí (aby lépe hořelo, pro- hrabati), Vys., roky (odklady bráti), Vš., zbraň (= okouzliti, aby nechybovala), Jg., škodu (nahraditi), L., vola (stáhnouti), vepře (opařiti), dobytek (klestiti). L., Rohn. Dobré odchování zlé narození opravuje. Jg. Zemi dobře opravoval (spravoval). Dal. Knieže opravovati bude lid. ZN. Opravil jest zru- šené zdi a opět tvrdo učinil. BO. O. psa (vymiškovati). Us. u Pacova. Hyzditi a oprá- věti knihy. Št. O. cesty. Nál. 214. Nepravou zprávu o. Dch. — co, se v čem. Oprav se ve svých slovích. Solf. O. se v žalobě (nové důvody uvésti). Pr. měst., Kol. 10. O. něco v řeči. Jd. Může se do třetice ve své při opraviti. Pr. měst. Z počátku psaní a narov- nání v některých artikulích opraviti a vy- světliti jim dali. N. o h. a k. — co čím: úly slamou, Us., město zdmi o. (ohraditi). L. Dobré dobrým o. Jg. Kabát kusem sukna o. V. Něco zlatem (obaliti). L. Opravil mú řeč rýmem krásným. Dal. 4. Kak by rostlo obilé, kdyby Buoh dobrým počesím ho ne- oprával. Ms. — co kde k čemu. Ten každý má sobě rok o. (vz Opraviti co) u svého půhonu k druhým suchým dnům. Vš. — se. V. Opět se opravil (zmohl). V. Mile nésti sluší, což se o. a svésti nemůže. V. A oni zase opravivše se i porazi Němce. Let. 75. — (se) na čem (kde) čím. Tím se na svém zdraví opravil. Rad. zvíř. O. se na koni (zpří- miti). Na tom není nic co opraviti. Klat. O. něco na sobě. Chč. 452. — co z čeho. Ru- kopis z chyb alespoň nejhrubších o. Brt. — (co) komu. Neopravuj sobě sám (zadost- činění sám si nezjednávej). Mus. Sobě dům o. Lom. Někomu náklady a škody o. Ctib. Muž ženě opraví věno (zapisuje obvěnění). L. O. dobytku (nemocný dobytek vyhojiti). Mus. 1864. 31. Lidi sobě opravovaly (čarami), aby na ně laskaví byli. Čr. Kto toho naň neprovedl, aby jemu to napravil, wieder gut machen. Vl. zř. 400. — co kam: v kůži, v zlato (obaliti). L. — co, se po kom, kdy. Bůh všetečnosti těch, kdož po něm opravují, bez pomsty nenechá. Br. Až se po čase opravíš (uzdravíš). Rad. zvíř. Boty po ševci opravovati. Us. — čeho : nešlechetností, šp. m. co: nešlechetnosti. Brt.