Zatemniti
Zatemniti, mni, mně (íc), il, ěn, ění; zatemnívati, zatemňovati = temným učiniti, verdunkeln, verfinstern, verdüstern. — co: oči, Chmel., svou řeč. Ros. Z. pravdu, Ler., něčí povahu, Ddk. VI. 210., něčí slávu. Sš. II. 157. — co, se čím: co stínem; sláva vlasti těmi skutky se zatemnila. V. On vý- klady smysl písem zatemnil. Br., BR. II. 246. b. Když se hory zatemňují mhlou, na- stává nestálé počasí. Pran. Tč. — Kom. — se. Zatemní se slunce, V., mysl. Lom., noc. Rkk. — se jak. Představy protivné se čá- stečně n. zcela zatemňují. Dk. P. 29. — kde. Památka těchto poslů víry alespoň v duchovenstvu se nezatemnila. Ddk. IV. 266. Juž se z-lo slunce nad námi. Us. Tč.