Vrátiti
Vrátiti, vrátím, vrať, vrátě (íc), il, cen, ení; vraceti, ejí, cej, ceje (íc), el, en, ení; vracovati, vracívati, vracovávati. Jg. Vraceti, ne: vráceti, ale vrátiti, a ne: vratiti; tato slovesa činí výminku. Ostatní slovesa na -íti a -eti mají a to před -iti krátkou, před -eti dlouhou samohlásku n. dvojhlásku: stře- liti — stříleti, valiti — váleti, pustiti — pouštěti. Šm. V. od vrt (vrtěti). Gb. Hl. 147. Vracovati. Ž. wit. 77. 39. — V. = zpět otočiti a protivný směr dáti, umwenden, zurückgehen lassen; zase dáti, zase v ruce uvésti, zurückgeben, zurückstellen; vrhnouti, blíti, speien, brechen, sich erbrechen; se = zpět jíti, zurück-, um-, wiederkehren. Jg. — abs. Co vlk chvátí, nerád vrátí. Prov. Po chvíli ho počalo nadúvať, až i počal vracať a aj to krýdelce vydal, čo ešte ako malý chlapec bol zjedol. Dbš. Pov. I. 370. A počátek ten abyste učinili vraco- vati, jakož ste počátek učinili bráti. Arch. V. 337. Znamenaje, kterak ohavno jest nevrátiti, když móž vrátiti. Hus I. 338. — co, koho. Proč ho vracuješ? Jg. V. peníze; V., svěřenou věc. Kom. Vlk co vezme a uchvátí, nerád toho zase vrátí. Prov. Dyž sem šel do nebe, Pámbů mne vrátil. Brt. P. 32. Plat v Dch. Křesťané posly zase v-li. Pass. 823. Má v. lichvu, to věz, zisk z poj- čených věcí. Hus II. 391. — čeho (správně: co). Fojt nenie povinovat mlynářovi tej hřivny vracovati; A což těch pernátuov dotýče, nenie povinovat jich vracovati. NB. Tč. 152., 282. A ty pane sousede, vrať mně mého housete. Sš. P. 729. — koho, se odkud (jak). V. někoho s cesty. Us. V. se z dalekých měst, Kom., z vojny. Dal. Vrať se milé vod Jevička, vrať mně klíče vod srdýčka. Sš. P. 315. Až se domů z vojny vrátím. Er.. P. 462. Stretne dakoľko chu- dobných ľudí, čo práve vtedy vracali sa z panského domov. Mt. S. I. 63. Vrátil se ze světa (domů). Us. Šd. Opat Vibald vrátil se z výpravy křižácké již 8. září; Nedávno vrátil se Vladislav vítězně z Italie, nyní vrací se jako vítěz z Uher. Ddk. III. 164., 257. (Tč. ). Lépe jest s cesty se vrátiti, nežli špatnou cestou do konce jíti. Na Slov. Tč. Bojím se, že se z vojny vrátí špatným člo- věkem. U Jič. Ltk. — co, se komu. Br. Letos ani setí se mi nevrátilo (z polí). Us. Šd. Starodávní časové už sa ně (= mně) nevrátíja. Brt. P. 78 Lebo mě se (= si) ty veź (vezmi), lebo mi věnec vrać; Hululu, hululu, ztratila košulu; kdo našel, nech vrátí našemu díťati; Lahko sa ti vráťá ty dary, Matušku; Jsi-li taková přadlena, napřeď mně do rána na všecka ta vřetena; stane-li se to, tedy ti zrak vrátím. Sš. P. 378., 508., 689., 767. (Tč. ). Chtěl-li sem, aby mi zase vrácen byl. NB. Tč. 152. Psal Vám, žádaje o ovce, abyste je človíčku nebožátku vrátili; Poněvadž jmenuješ, ktoť jsu vzeli, kaž sobe vrátiti a opraviti to, muožeš-li. Arch. II. 148., IV. 390. (Šd. ). Vrati mi koně, ať já je zase vraci; Vzal-li které peníze za od- hádku, ty jemu vrať zase; Měl mi nadbyt v. po mé ženě. Půh. I. 337., 387., II. 613. (Tč. ). Péči o něm měj! a cožkolivěk předáš, já když se vrátím, vrátím tobě (Luk. 10. 35. ); Že vracuje naději zúfalým. Hus II. 327., III. 122. (Tč. ). Vracěsta sě rozkošem. Rkk. Vrať sa, milý, zpoza vody, vrať mi klúče od slobody. Sl. ps. Vrať mi, mila, co je meho, ja ti vratim, co je tveho: vrať mi, mily, můj věneček, ja ti vratim prsteneček. Sš. P. 227. Vratiž mě mému mistru Jezu Kristovi. Pass. 24. (Hý. ). Jak do světa za- vandroval, Marjance sě něvracoval. Sš. P. 791. (Tč). Já mu to vrátím. Ros. Pakliby kdo něco k sobě přijal, musí to králi darmo v. Zř. F. I. A. XIX. Žadateli přílohu v. Přílohy žadateli se vracejí. Us. V. pomstu vrahům svým. Ž. wit. Deut. 41. — co, se kam (do čeho, k čemu, v co, nač): do Velehrada. Dal. Ale teraz už vďačne by sa bola vrátila do počestnej chudoby svojej, ale darmo. Dbš. Sl. pov. II. 36. Vrátil se k svým povahám. Kom. Více se ke mně nevracej. Lom. Čápové k hnízdu se vracejí. Ml. V. se v hospodu, Har.; obec v stav předešlý, Th., se v dědiny. Rkk. Vrať se domů. Us. Šd. Vrátiv se do Němec, shledal tam mnoho změněno; Povoleno, aby směli se v. do vlasti. Ddk. II. 300., 429. (Tč. ). Vrátili sú se do Galileje v své město Na- zaret; Vrátím se do domu svého, odkud sem vyšel! A vstavše v tu hodinu, v-li sú sě do Jeruzaléma (Luk. 24. ). Hus II. 23., 100., 139. (Tč. ). Na širé moře se v-li. Dch. V. se na své místo. Žer. Záp. II. 154. K věci se v. Dch. V-la se k matce. Er. P. 171. Vrať sa, šohaj, vrať sa ke mně, potěš smutné srdce ve mně. Sš. P. 392. Všickni opět se k zaměstnání svému vrátili. Sš. J. 35. Kto mě vrátí k mej radosti? Hr. rk. 157. Mohu se ku právu zase v. Půh. II. 350. Ale čaká, aby sě k ní vrátil. Hus II. 357. V dědiny vráti se byvšie blahosť. Anth. I. 11., Rkk. 9. Vyšiel na polovačku a toto je už tretí deň, co sa domov nič nevracia. Mt. S. I. 57. — čím. Krví v. (dáviti se). St. skl. A sen už mra krví vrací. Alx. V. v. 1758. (HP. 43. ). — se. Zpátkem, na zpátek se vrátiti; zase domu se v. V., Ž. wir. 103. 29. Vrať se zase (bylina, kokoška). Čern. Aby sě nevracievali. ZN. Nevracij sě. ZN. Jak z domu vyšel, ví, jak se vrátí, neví. Dch. Čím dálej zajdeš zlú cestu, víc sa vrácať musíš. Na Slov. Tč. Prešol den, prešol i druhý a on sa len nevracal. Dbš. Pov. I. 9. Ešte sa ten kameň vo vode obráti, ale moja mladosť nikdy sa nevráti; Chcel nechcel musel sa vrátiť. Mt. S. I. 9.. 60. (Šd. ). Odtud sě jest nebožtík nevrátil, ale nalezen jest dne šestého mrtvý. NB. Tč 93. Lid sem sobě potratil, sám sem se sotva vrátil. Sl. let. III. 38. Už se nevrátí = ze- mřel. Bdl. Jdeš-li nepravou cestou, poznaje to nemeškej se vrátiti. Kmp Č. 122. — se proč. Pro tu hanbu se nevrátichu; Hanbú se viec do Děvína nevrátichu. Dal. 39., 27. List komorníkovým kázáním v-la. Půh. II. 575. Pohoniču můj, vrać že se mi průň. Sš. P. 450. — se s kým. Domů se svými rejthary se vracoval. Dač. I. 185. Vrátil sa s ovcami na košiar ako nie ten (jako by to on nebyl). Dbš. Pov. I. 377. Vrať se se mnú k své radosti; A jedni sa se mnú vraťte a jedni mně pro ňu jeďte. Sš. P. 46., 83. (Tč). — se (kam) kdy (jak). Po chvíli se vrátil. Us Šafář se vracel v noci domů opilý. Us. Tč. Po skončených slav- nostech vrátil se král zase do Němec; Až od krále o půl noci bude se vraceti do stanu svého; V rouchu kajicném vrátil se k velikonocům do Polska; Ota vrátil se r. 1140. v nejlepších létech svých do vlasti. Ddk. 11. 153., 411., 434., III. 12. (Tč. ). Po takových pěstotách, prosbách a zámluvách apoštol opět vrací se k důvodům novým; An voják po bitvě sice domů se vrací. Sš. 11. 50. 142. (Hý. ). Po mnoha časích Mar- krabina milosť vrátila mi mé. Půh. I. 285. — se kudy kam. Jinou cestou do města se v-li. Troj. 486. Vrátili se Pavií, kolem Mi- lána přes jezero Komské a přes Alpy v pří- štím roce bídně domů. Ddk. IV. 10. Jinú cestú sě v-li do své krajiny. Bibl. 1425. — co zač. Za smrť věčný život. v. Kat. 3226. — se odkud proti komu. Člověk vrátil se s vozu svého proti tobě. Hus I. 399. — koho kde. Vrátili ho už na půl cestě (z půl cesty). Us. Šd. — co, se jak (odkud kam). Tvůj tatík vracel se z hospody za 50 kr. (neutrácel tam více než 50 kr. ). U Dobrušky. Vk. V. se s nepořízenou. Šb. Tí sa tam nevedeli prenačudovať, čo ho tak na náhle vrátilo. Vrať se zase v dobrém zdraví. Us. Dch. A jedněť sě pak zasě, dá-li Buoh, ve zdraví vrátím. Arch. II. 41., IV. 30. Rád bych, by sě vám dobře vedlo a bohdaj byste se v skuoře ve zdraví k nám s dobrými novinami vrátili. Arch. V. 314. (Šd. ). Tak sě domov ve zdraví vrátil. Pass. mus. 357. Nevraceli se po delší čas. J. tr. Sebráno zde mnoho kořistí a vesele domů se vráceno; Vrátil se s pokojem do Čech; V-li se veseli k domovu v naději dlouhého pokoje; Bo- řivoji vráceno jest s boží pomocí opět panství jeho. Ddk. II. 319., 369., 435., 443. (Tč. ). Vrátili se na koních; A ty (koně) jsú zase v-li v polu kopy, ve stu grošóv. Pč. 28., 42., 44. Kdožby kupoval kradené, aby vrátil darmo. Arch. V. 498. I řekl Pilat jim jejich pyšnou řeč v opačném smyslu vraceje. BR. II. 375. a. S kořisťú vrace sě lepá děva. Rkk. 20. Vydaj mi to a jáť tobě to zase vrátím z své moci. Půh. II. 564. Když by se s vítězstvím vrátil. Pass. mus. 282. Ho- lubice, jenž se s zelenú olivú vrátila; Každý z nás s pláčem a s bolestí z břicha sě vy- valil a nah s kvielením a s bolestí v zemi sě vrátí. Hus III. 2., 133. (Tč. ). Dlužník vesele béře, ale smutně vrací. Šd. Vrať se nevěstou (= jako nevěsta). Us. Božím tre- stem dříve zahyneš, než vítězem (jako vítěz) se vrátíš z války té. Shakesp. Tč. Vyjel teletem, volem se vrátil (jako vůl). Č. M. 209. Třetidenní zimnice přes den se vrací. Lk.