VrátitiVrátiti, vrátím
, vrať, vrátě (íc), il, cen, ení;
vraceti, ejí, cej, ceje (íc), el, en, ení;
vracovati, vracívati, vracovávati. Jg. Vraceti
, ne: vráceti, ale vrátiti
, a
ne: vratiti; tato slovesa činí výminku
. Ostatní slovesa na -íti a -eti mají a to před -iti krátkou, před -eti dlouhou samohlásku n. dvojhlásku: stře- liti — stříleti, valiti — váleti, pustiti — pouštěti. Šm. V
. od vrt (vrtěti). Gb. Hl
. 147
. Vracovati
. Ž
. wit. 77. 39. —
V. =
zpět otočiti a protivný směr dáti, umwenden, zurückgehen lassen;
zase dáti,
zase v ruce uvésti, zurückgeben, zurückstellen;
vrhnouti, blíti, speien, brechen, sich erbrechen;
se =
zpět jíti, zurück-, um-, wiederkehren. Jg. —
abs. Co vlk chvátí, nerád vrátí. Prov. Po chvíli ho počalo nadúvať, až i počal vracať a aj to krýdelce vydal, čo ešte ako malý chlapec bol zjedol. Dbš. Pov. I. 370. A počátek ten abyste učinili vraco- vati
, jakož ste počátek učinili bráti. Arch. V. 337. Znamenaje, kterak ohavno jest nevrátiti
, když móž vrátiti. Hus I. 338. —
co, koho. Proč ho vracuješ? Jg. V. peníze; V
., svěřenou věc
. Kom. Vlk co vezme a uchvátí, nerád toho zase vrátí. Prov. Dyž sem šel do nebe, Pámbů mne vrátil. Brt. P
. 32. Plat v Dch. Křesťané posly zase v-li. Pass
. 823
. Má v. lichvu, to věz, zisk z poj- čených věcí. Hus II
. 391. —
čeho (správně: co). Fojt nenie povinovat mlynářovi tej hřivny vracovati; A což těch pernátuov dotýče, nenie povinovat jich vracovati. NB. Tč. 152
., 282
. A ty pane sousede
, vrať mně mého housete. Sš. P. 729. —
koho, se odkud (jak). V. někoho s cesty. Us. V. se
z dalekých měst, Kom., z vojny. Dal. Vrať se milé
vod Jevička, vrať mně klíče vod srdýčka. Sš. P. 315. Až se domů z vojny vrátím. Er.. P. 462. Stretne dakoľko chu- dobných ľudí
, čo práve vtedy vracali sa z panského domov. Mt. S. I. 63. Vrátil se ze světa (domů). Us
. Šd. Opat Vibald vrátil se z výpravy křižácké již 8
. září; Nedávno vrátil se Vladislav vítězně z Italie, nyní vrací se jako vítěz z Uher. Ddk
. III. 164., 257. (Tč
. ). Lépe jest s cesty se vrátiti, nežli špatnou cestou do konce jíti. Na Slov
. Tč. Bojím se, že se z vojny vrátí
špatným člo- věkem. U Jič. Ltk. —
co, se komu. Br. Letos ani setí se mi nevrátilo (z polí). Us
. Šd.
Starodávní časové už sa ně (= mně) nevrátíja. Brt. P
. 78 Lebo mě se (= si) ty veź (vezmi), lebo mi věnec vrać; Hululu, hululu, ztratila košulu; kdo našel, nech vrátí našemu díťati; Lahko sa ti vráťá ty dary, Matušku; Jsi-li taková přadlena, napřeď mně do rána na všecka ta vřetena; stane-li se to, tedy ti zrak vrátím
. Sš
. P
. 378
., 508
., 689., 767
. (Tč
. ). Chtěl-li sem, aby mi zase vrácen byl
. NB. Tč
. 152. Psal Vám, žádaje o ovce, abyste je človíčku nebožátku vrátili; Poněvadž jmenuješ, ktoť jsu vzeli, kaž sobe vrátiti a opraviti to, muožeš-li. Arch. II
. 148., IV. 390. (Šd
. ). Vrati mi koně, ať já je zase vraci; Vzal-li které peníze za od- hádku, ty jemu vrať zase; Měl mi nadbyt v
. po mé ženě. Půh. I. 337., 387., II
. 613. (Tč.
). Péči o něm měj! a cožkolivěk předáš, já když se vrátím, vrátím tobě (Luk. 10. 35
. ); Že vracuje naději zúfalým. Hus II. 327., III. 122
. (Tč. ). Vracěsta sě rozkošem. Rkk. Vrať sa, milý, zpoza vody, vrať mi klúče od slobody
. Sl. ps. Vrať mi, mila, co je meho, ja ti vratim, co je tveho: vrať mi, mily, můj věneček, ja ti vratim prsteneček. Sš
. P. 227
. Vratiž mě mému mistru Jezu Kristovi. Pass. 24. (Hý. ). Jak do světa za- vandroval, Marjance sě něvracoval. Sš. P
. 791. (Tč). Já mu to vrátím. Ros. Pakliby kdo něco k sobě přijal, musí to králi darmo v
. Zř. F. I
. A
. XIX
. Žadateli přílohu v. Přílohy žadateli se vracejí. Us. V. pomstu vrahům svým. Ž.
wit. Deut. 41. —
co, se kam (do čeho, k čemu, v co, nač): do Velehrada
. Dal. Ale teraz už vďačne by sa bola vrátila
do počestnej chudoby svojej, ale darmo. Dbš. Sl. pov. II. 36
. Vrátil se k svým povahám
. Kom. Více se ke mně nevracej. Lom. Čápové k hnízdu se vracejí. Ml
. V
. se
v hospodu, Har.; obec v stav předešlý, Th., se v dědiny
. Rkk. Vrať se
domů. Us. Šd.
Vrátiv se do Němec, shledal tam mnoho změněno; Povoleno, aby směli se v
. do vlasti
. Ddk
. II
. 300., 429. (Tč. ). Vrátili sú se do Galileje v své město Na- zaret; Vrátím se do domu svého, odkud sem vyšel! A vstavše v tu hodinu, v-li sú sě do Jeruzaléma (Luk. 24. ). Hus II. 23., 100
., 139. (Tč. ). Na širé moře se v-li. Dch. V. se na své místo. Žer. Záp. II. 154. K věci se v. Dch. V-la se k matce. Er
. P. 171
. Vrať sa, šohaj, vrať sa ke mně, potěš smutné srdce ve mně. Sš
. P. 392. Všickni opět se k zaměstnání svému vrátili
. Sš
. J
. 35. Kto mě vrátí k mej radosti? Hr. rk. 157. Mohu se ku právu zase v. Půh
. II. 350. Ale čaká, aby sě k ní vrátil. Hus II. 357. V dědiny vráti se byvšie blahosť. Anth. I. 11
., Rkk. 9. Vyšiel na polovačku a toto je už tretí deň, co sa domov nič nevracia. Mt. S.
I. 57. —
čím. Krví v. (dáviti se). St. skl. A sen už mra krví vrací. Alx. V. v. 1758. (HP. 43. )
. —
se. Zpátkem, na zpátek se vrátiti; zase domu se v
. V., Ž.
wir. 103.
29
. Vrať se zase (bylina, kokoška)
. Čern. Aby sě nevracievali. ZN. Nevracij sě. ZN. Jak z domu vyšel, ví, jak se vrátí, neví.
Dch.
Čím dálej zajdeš zlú cestu, víc sa vrácať musíš. Na Slov
. Tč. Prešol den, prešol i druhý a on sa len nevracal
. Dbš. Pov. I. 9. Ešte sa ten kameň vo vode obráti, ale moja mladosť nikdy sa nevráti; Chcel nechcel musel sa vrátiť. Mt. S
. I. 9.. 60
. (Šd
. ). Odtud sě jest nebožtík nevrátil, ale nalezen jest dne šestého mrtvý. NB
. Tč 93. Lid sem sobě potratil
, sám sem se sotva vrátil. Sl. let. III. 38
. Už se nevrátí = ze- mřel. Bdl. Jdeš-li nepravou cestou
, poznaje to nemeškej se vrátiti. Kmp Č. 122. —
se proč. Pro tu hanbu se nevrátichu;
Hanbú se viec do Děvína nevrátichu. Dal. 39., 27. List komorníkovým kázáním v-la. Půh.
II. 575. Pohoniču můj, vrać že se mi průň. Sš. P.
450. —
se s kým. Domů se svými rejthary se vracoval. Dač. I. 185. Vrátil sa s ovcami
na košiar ako nie ten (jako by to on nebyl). Dbš. Pov. I. 377. Vrať se se mnú
k své radosti; A jedni sa se mnú vraťte a jedni mně pro ňu jeďte. Sš. P. 46
., 83. (Tč)
. —
se (kam) kdy (jak). Po chvíli se vrátil. Us Šafář se vracel
v noci domů opilý. Us. Tč. Po skončených slav- nostech vrátil se král zase
do Němec; Až
od krále
o půl noci bude se vraceti do stanu svého;
V rouchu kajicném vrátil se k velikonocům do Polska; Ota vrátil se r. 1140.
v nejlepších létech svých do vlasti. Ddk. 11. 153., 411., 434., III. 12
. (Tč. )
. Po takových pěstotách, prosbách a zámluvách apoštol opět vrací se k důvodům novým; An voják po bitvě sice domů se vrací. Sš. 11. 50. 142. (Hý. )
. Po mnoha časích Mar- krabina milosť vrátila mi mé
. Půh.
I.
285. —
se kudy kam. Jinou
cestou do města se v-li. Troj
. 486. Vrátili se Pavií, kolem Mi- lána
přes jezero Komské a přes Alpy
v pří- štím roce bídně domů. Ddk
. IV. 10
. Jinú cestú sě v-li do své krajiny
. Bibl. 1425. —
co zač. Za smrť věčný život. v. Kat. 3226. —
se odkud proti komu. Člověk vrátil se
s vozu svého proti tobě
. Hus I. 399. —
koho kde. Vrátili ho už
na půl cestě (z půl cesty). Us. Šd. —
co, se jak (odkud kam). Tvůj tatík vracel se
z hospody
za 50 kr. (neutrácel tam více než 50 kr
. ). U Dobrušky. Vk. V. se
s nepořízenou. Šb.
Tí sa tam nevedeli prenačudovať, čo ho tak
na náhle vrátilo. Vrať se zase
v dobrém zdraví. Us. Dch. A jedněť sě pak zasě, dá-li Buoh,
ve zdraví vrátím. Arch
. II. 41., IV. 30
. Rád bych, by sě vám dobře vedlo a bohdaj byste se v skuoře ve zdraví k nám
s dobrými novinami vrátili. Arch. V. 314. (Šd. ). Tak sě domov ve zdraví vrátil. Pass. mus. 357. Nevraceli se
po delší čas. J. tr. Sebráno zde mnoho kořistí a vesele domů se vráceno; Vrátil se
s pokojem do Čech; V-li se veseli k domovu
v naději dlouhého pokoje; Bo- řivoji vráceno jest
s boží pomocí opět panství jeho.
Ddk. II. 319., 369., 435., 443. (Tč.
). Vrátili se
na koních; A ty (koně) jsú zase v-li
v polu kopy,
ve stu grošóv
. Pč. 28., 42., 44
. Kdožby kupoval kradené, aby vrátil
darmo. Arch. V. 498
. I řekl Pilat jim jejich pyšnou řeč
v opačném smyslu vraceje
. BR. II. 375. a
. S kořisťú vrace sě lepá děva. Rkk. 20. Vydaj mi to a jáť tobě to zase vrátím
z své moci. Půh.
II
. 564. Když by se s vítězstvím vrátil. Pass
. mus. 282. Ho- lubice, jenž se s zelenú olivú vrátila; Každý z nás s pláčem a s bolestí z břicha sě vy- valil a
nah s kvielením a s bolestí v zemi sě vrátí. Hus III
. 2., 133. (Tč. ). Dlužník vesele béře, ale smutně vrací
. Šd. Vrať se nevěstou (= jako nevěsta)
. Us
. Božím tre- stem dříve zahyneš, než vítězem (jako vítěz) se vrátíš z války té. Shakesp
. Tč. Vyjel teletem, volem se vrátil (jako vůl)
. Č. M. 209
. Třetidenní zimnice
přes den se vrací. Lk.