StavStav, u, m., od sta (státi, stanouti). S., starslov. stav?
, der Bestand, lit. stova, die Stelle, lett. st?vs
. Mkl
. L. 107., B
. 2. — | S.
, postavení, stan, der Standort, Stand, die ; Stellung. S. sluneční, solstitium. Aby voda mlýny hnáti mohla, musí se její stav co nejvíce zvýšiti hrází. Us. — S.
, ve kterém kdo jest, položení, okolnosti, ve kterých šije, der Stand, Zustand, Fuss, die Art, Lage. Jg
. Pokojný s
. nejžádostivější jest. Kom
. Když Bořivoj svůj s. změnil (se dal po- křtíti). Dal. k. 23
. Něco v nebezpečný s. uvésti
. Sych. Dům v dobrém stavu. Us. Ve zlém, v nejlepším stavu býti. D
. S
. mizerný, psotný. Us. S. přirozený člověka; s
. doko- nalosti
, milosti, nemilosti, hříchu, nevin- nosti n. hříšný, nevinný. Us
. (Jg
.)
. S. války, míru. Rf. Silnice, budovy atd. v dobrém stavu zachovati, udržeti; ku předešlému stavu něco navrátiti; navrácení ku přede- šlému právu a stavu
. J. tr. S. obležení
. S. N
. Nynější stav věcí; S. věcí opanovati; S. mysli, osení; S. nuzný; S. věci není právě lákavý; Tohoto s-u věcí nelze déle udržeti; Smutný s
. nemocného; V předešlý s
. něco navrátiti; Učiniti něco ve stavu nepříčet- ném. Us. Dch. S
. lesa (der Bestand): dobrý, prostřední, špatný, mýtný, dospělý, pomí- chaný, smíšený
. Sp. S. kassovní vykázati. Sp. K horšímu stavu se chýlení. S. skupeniny, skupenství, der Aggregatzustand. Šp. S. do- bytka, der Viehbestand, Viehstand; S. dluhů, dlužnosť, der Passivstand. Nz. Stav podzá- konný, podmilostný; Za to s. církve samé se nám v listu Pavlovu zřetelně naličuje; Stálý s.; To k trpnému jejich a odvislému stavu dobře se hodí; Obnovení s-vu raj- ského předhříšného; Stejnosť mravného s-vu před obrácením; Neměl ale s
. pokojný onen dlouho trvati; Vylíčiv Lukáš s
. prvotné církve přistoupá k vypravování; Jiní na s. církve sklíčený odkazují; S. ponížení, úprazně či klenoty Páně; S. Páně již oslavený ; S. nevinny; Nezná sv. Jan nejetného s-vu mezi láskou a nenávistí. Sš. I. 72., 154., ÍI. 28., 32
., 84
., 93., Sk
. 34
., 35
., 139 , J
. 262., 297
., Ob
. 160., 297
. (Hý.)
. Na jiný s. něco obrátiti
. Kat. 2958. Umyslil bieše své dcery v bludný s. dáti. Pass. 37. (Hý.). Stav prvého člověka před pádem jest zdravie; A tak již máš vy- psán od Krista stav žebráka Lazara; Člo- věka k prvnímu stavu navrátiti; Člověk chce-li přijíti ku poznání pravému, musí naj- prv znamenati s
. vedlé těla i duše. Hus I. 293., II. 242
., 431, III
. 142. (Tč.). Zboží došlo v stavu poškozeném jest dle něm.a tedy
lépe: zboží došlo porušené. Šm.
, Šb. Stav zdravotní správce jest uspokojivý,
lépe: správci vede se tak, že se není čeho obávati n. vede se dobře, jeho zdraví jest dosti dobré. Šb., Brs. 2. vyd. 237. Hleděno buď, byla-li řepa do nádoby dána v stavu zdravém n. pokaženém,
lépe: byla-li řepa do nádoby dána zdravá n. zkažená. Šb. Dům nachází se ve špatném stavu,
lépe: dům jest sešlý, chatrný, na spadnutí. Šb. Kresli ptáky dříve ve stavu oškubaném
šp. m.: ptáky oškubané; Zámek byl ve stavu spu- štěném
šp. m.: na spadnutí, zboření.
Km. Ve s-vu suchém
šp. m.: za sucha. Brt. Po- litický s. věcí v Turecku jest nebezpečný,
lépe: politické postavení Turecka jest ne- bezpečné, Turecko jest v nebezpečném po- stavení politickém. Šb. Přesvědčil se o stavu věci,
lépe: přesvědčil se, jak se věc má, v jakém způsobu věc jest. Érs. 2. vyd. 237.
Nemáme tedy dle Brs. slova stav ve smyslu německého Zustand užívati, kde toho třeba není. Jest v jiném stavu (v požehnaném
, těhotná). Us. Vz Míra a strany
přísloví: Prodělání. — S.,
způsobnosť, moc, možnost, der Stand, die Fähigkeit, Kraft, Möglich- keit, das Vermögen. Nejsem ve stavu to učiniti (na Slov
. v stavě). Us. Tato vazba
má se
za germanismus, správně: nejsem
s to, abych to učinil, nebo nemohu toho (to) učiniti. Vz S to a Cf. Brs. 2. vyd. 237. — S.
vztahem na domácnost. S
. svobodný, mládenecký, panický, panenský, s
. vdaných, manželský (vz Manželství), vdovský. Us. (Jg.). Svůj stav proměniti; v stav manžel- ský vkročiti, V
., vstoupiti, Us., k stavu man- želskému požádati
. Har. Čím vdova svój stav vdoví promění? Pr. Předek dává s-u panenskému a panickému. Sš. I. 156. (Hý.)
. Za muže šla a stav vdovský proměnila
. NB. Tč. Těžký, těžký kameň mlénský, ješče je těžší s. manželský; Kameň mlénský se omele a s. manželský nerozvede; Já sem sobě umínil, že stoupím v stav manželský a když se mně zle povede, stoupím ve vojenský
. Sš. P. 479., 590. (Tč.). — S.
, vek,
doba, das Alter. Došel mužského stavu. Dal. Není na s-vě = na té době. Výb.
I. 1096. 10. - $.,
živnost, der Stand, Beruf, Charakter, das Gewerbe, Geschäft. S
. či
povolání. Rozličné s-vy čili druhové povolání
. Aby lidská spo- lečnost v pořádku zůstati a účelů svých do- síci mohla, potřebí je rozličných s-ů, ze kterých každý zájmy její zvláštním způso- bem zastává
. Jest a musí býti právě tolikero stavů či povolání, kolikero je rozličných zájmů lidské společnosti, které tím ostří- hány a zastoupeny býti mají. 1.
Duchovým zájmům společnosti lidské slouží: povolání učencův; povolání krasovědného umělce; povolání učitelovo a vychovatelovo ; povo- lání kněze a duchovního správce. — 2.
Tě- lesným zájmům slouží: s
. vyrábcův či pro- ducentův (horníkův, rybářův, myslivcův); s. továrníkův či fabrikantův (s. řemeslní- kův); s
., jenž výrobky a tovary v oběh uvádí (s. obchodnický a kupecký). — 3
. Du- chovým a spolu tělesným zájmům slouží: p. lékařovo; p. vojínovo (s. obranný); povolání soudce a zástupce právního. MP. 215. 216. Jako každý je povinen pro všeobecné dobro lidské společnosti dle sil svých činným býti, tak má i povinnosť, sobě zvláštní stav či povolání vyvoliti a to takové, pro které zvláštní síly a vlohy se míti domnívá. MP. 215. S. dílovedoucích, dělnický, koželužský, řemeslnický , tovaryšský, továrních učed- níků atd. Šp. Jistý stav sobě vyvoliti. Kom. Jejich stav je k tomu víže. Kram.
S. řemeslníkův. Kom
. S. učených. Kram. Byli rybáři stavem. Sš. II. 20. Co tvoj s. tebe (tobě) prinášá, s tím buď spokojný. Na Beskyd. Tč. Mám jen povinnosti svého s-u. Dch. Podlé s-u byl Lukáš lékařem. Sš
. L. 1. Podlé s-u (tkadlcovského) bidlo, podlé stavu (důchodů) bydlo. Šd
. Kdo jakého stavu n. povolání jest (1650.). Er. Jakého stavu svědek jest; právo stavu; stav úředníkův. J. tr. Oděv, stravu podlé stavu. Č. V kaž- dém stavu najdeš vadu. Prov. Jest živ po- dlé svého stavu. Ml. Ten s. jest nejdóstoj- nější, jehož nemuož nižádný právě míti a požívati jedné s vólí; Člověk má pilně vá- žiti, který
mu se s. lépe hodí
. Hus I. 448
., II. 32. Drž se čistotně podlé svého stavu. Na Mor
. Tč
. Jaký s., taký mrav. Vz Zvyk
. Lb. Každý s. mívá svůj mrav. Němc
. Buď se svým stavem spokojen, vz o tom
pří- sloví : Dobrý, Držeti co, Kněz, Koza, Kráva, Rohy, Sedlák, Švec, Osud, Spokojenost. — S.,
vztahem na obec, třída lidu, der Stand. S. duchovní, knížecí
, hraběcí, panský
, ry- tířský
, městský
, sedlský, světský
, řemesl- nický atd. Ros., Václ. I., Zř. F. I
. A. III. Stavové zemští sněmující v Čechách byli: s. duchovní (arcibiskup, biskupové a infu- lovaní preláti jsouce držitelé statků do desk vepsaných), panský (vévodové
, knížata
, hra- bata), rytířský, městský. Jg. Vz Rb. str. 272. Na gruntech stavu panského, rytířského a Pražan obojích měst. Nar. o h. a k. Na po- níženou prosbu všech tří stavů království českého s týmiž stavy narovnati a smluviti ráčil. Nar. o h. a k
. Všichni, kteří užívali s-u rytířského
. Břez. 167. Jakého koli s-vu. Dch. S
. úředníků, der Status einer Behörde. J
. tr. Já mám být zbavený svého potěšení; kdo mě ho zbavuje? vojanščí stavové. Sš. P. 576. Jenž slova ta o s-u otrockém béře. Sš. Sk. 24. Snad mu velí otec, aby byl mnichem neb knězem a on znamená, že se mu ten s. nehodí, nenie zavázán v tom otce poslú- chati. Hus II. 31. — S.,
vzhledem k důsto- jenství, urozenstvo, der Stand, hohe Stand. Muž od stavu, vysokého, urozeného stavu. D. Do s-vu povýšenu býti, Us., přijatu býti, mezi vyšší stavy posaditi; nižšího stavu. V. Z nízkého stavu. Us. Povýšiti někoho ve stav urozený. Vz Šlechtic. J. tr. Povýšení stavu, do stavu šlechtického
. J
. tr. Všem vůbec, duchovním i světským, jakéhož by ti koli stavu a povolání byli, všecko dobré vzkazujeme. Nar
. o h. a k. Pán, osoba od s-vu. Us., Dch., Er. P. 248
. Osoba stavu vyššího, der Standesherr. J. tr. Císař pro tě nepřijede ani pán od stavu, nevybírej, ne- přebírej, tu ti radu dávám; Vyprovoď mja, moja milá, ven z vašeho dvora
. Vyprovodiť môžu, tvoja být nemôžu, ty si s-vu vyso- kého
, já k tobě nemôžu
. Sš. P. 297., 319
. V této zemi s. panský a rytířský sou lidé svobodní, kteří jiného pána nemají než krále českého
. Žer
. 343. Třetího s-vu užívají; Nápravníci, dědiníci, svobodníci, ti kteří s-vu neužívají. Bck. II. 2
. 73
., 1. 303
. Čím stav vyšší, tím pád hroznější
, hlubší a biednější; Dóstojtaá ctnost jest, ne stav veliký. Hus I.
184.
, 366. (Tč.). — S.,
splav, jez, hráz k nadržování vody, stavidlo, stav- nice, stávka, zástav, zástava, der Damm die Wehr, die Schleusse; s. v jezu:
vrata;
okenice u stavidla; s
. vyhraditi (otevříti).
S. na řece n. jez; s nebo splav u rybníka.
V. Jez n. stav, kterýmiž se voda nahání.
Br. — S.
, postava, složení, der Bau, die Ge-
stalt. Sv. Prokop byl u pleci i v těle sta-
vem širokým. St
. skl. I. 42. — S.,
kloub
(zastr.), das Gelenk. Stavy vykracovati.
Orb. p. 222. — S.
tkadlcovský, na němž se
osnova vije a tká
, dříve
Jcrosna, der Weber-
stuhl
. Stav soukenický, hedvábníka, pentli-
kářský
. Us. Části jeho: vratidlo hořejší a
dolejší
, list, hadlav (kolmá šňůra), pod-
nožky, nádobí či brdo, člunek, otáčivá
cívka, bidlo, paprsek
, zubené kolo (beran),
západka (cuka), dráty, posouvné špalíčky,
držadlo šňůr, truhlíčky. Vz S
. N. Jest od
stavu (= tkadlec)
. Bdl. Za stavem seděti.
Us. S., nástroj k proplétání příze atd.: tkadl-
covský, strojový (stroj), tahací, stužkový,
pytlový, knotový, prýmkářský, punčochář-
ský, řešetářský, bobinetní na krajky. Vz
S. N. — S.
sukna, vz Postav, die Webe. —
S. —=
stavení, das Gebäude. Slov. Bern
. —
S. —
obydlí, stání, der Aufenthalt. Zlodějóv krčemních aby žádný nepřechovával ani stavuov u sebe jim dopúštěl. Arch. II. 295
. S-y a noclehy mievali, u Svehlana; A jměli jsú s. u Zdeněčka v Čechticích; Ti všichni jsú s-y u nich jměli
. Pč. 40., 1., 2
., 3
., 8
., 12. a j. Zvěda, kde mají své s-vy. Smil v. 1323
. Naim vykládá se
hnutie a znamená tento svět, v němž hnuli sú sě lidé ze svých stavóv. Hus II. 356. — S.,
malý rybník, der Weiher. Š. a Ž. — S.
, něm. Stav, ves u N. Paky. PL.