Odléhati
Odléhati, odlíhati; odlehnouti, hnul a hl, utí; odléhávati = od něčeho lehnouti, sich weglegen; odstoupiti, odlehčiti se, leichter, besser werden; vzdáleným býti, entfernt, entlegen sein. — abs. Prkno odléhá. Šm., Dch. Odlehni dále. Jg. — od koho, od čeho. Odlehni ote mne a nedotýkej se mne více. BN. Odléhá asi půl hodiny od moře. Sš. L. 63. O. od města. Bibl. Když popláče, odlehne od srdce. V., Č. 195. Ta země od Asie od- léhá (jest vzdálená). Krok. — komu. Dnes mi odlehlo (bolesť se zmírnila). Jg. Odlehlo mi (trápení, starosť zmizela). Ros. — komu kde. Odlehlo mi na srdci. Bs. Odlahlo mu na srdci. Mt. S.