PlavitiPlaviti, plav, il, en, ení; plavívati. P. od plu (pluji), u v av stupňováno. Ht., Gb. Hl. 145. Cf. také Mkl. B. 436., 440., 450., 452. a Pla- vati. — P. = působiti, aby co ploulo, plavati, flössen, schwemmen; po vodě vésti, schiffen, zu Schiffe wohin schaffen; broditi, schwemmen; rozpouštěti, schmelzen, fliessen lassen. — co: dříví, D., zboží, Us.; koně, ovce (broditi), Ros.; svíčku, sloupek (rozhřívati), Ros.; rudu (sprostiti cizích částek naléváním čisté vody a odléváním kalu). Vys. — co, se kde. (Na mělké vodě) jen malými loďkami se p., Har. I. 14., na voru, Us., se na lodi p. V. — se. Svíčka se plaví (když se buď od svého n. od blízkého ohně rozplývá, die Kerze rinnt, fliesst, schmilzt, leckt). Ros.
Barva se plaví (pouští). D. — se kudy. Oklikou se plaviti. Us. P. se po moři, Kom., po vodě. Jg. Světem jako mořem nějakým se p..Sš. Mt. 108. — čím. Dobrým větrem se p. Har. I. 59. 22. Loďkami se p. Har. — se čím: Vesly se p. (veslovati). Kom. J. 464. — se po čem. Kar- thaginští daleko se po kupectví a zboží pla- vívali. V. P. se po kompase. Pref. 42. — se proč. Loď plaví se pro zboží. Har. Pro prud- kosť větru zrovna p. se nemohli. Sš. J. 101. — co, se kam. Přímo k nám se plavili. Vrat. P. se k břehu. Reš. P. ovce k stříži. Us. Plaví se na moře, Jel., na druhou stranu. V. — se za kým. Plavili jsme se za nimi. Pref 499. — se, koho kde. P. koně v ryb- níku (broditi), Ros., se v povětří. Us. Při samém břehu se p. Jv. Okolo něčeho se p. Us. — se přes co: přes moře, Bib., přes přívoz. V. — se odkud: od břehu. Reš. P. se z Terstu do Ameriky.
