ČernýČerný; čern, a, o; komp. černější; črný; čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz
. Drahy černé barvy jsou: uhlová, vraná, smolná, modravě černá, černavá. Jg. Č. barva, křída. V. Aby to, což bílého, černým, což tvrdého, měkkým jmenoval
. V
. Bílé od černého rozeznati. D. Černý jako uhel, jako havran, kavka, vrána, jako smola, jako čert, jako mouřenín
. Us
. Hrnec hrnci káže, oba černí jako saze. Hrnec kotel kárá, černa sta oba (dual). Potmě každá kráva černá. Kavka, kamkoliž letí, černá vždy býti chce. Jg
. Č. in- koust, Šp., oči, vlasy, uhlí. Rk. Chodí v černém oděvu (černý, černá = ve smutku). Jg. Černý kůň = vraný; černá kráva: 1. černucha; 2. bez mléka, bez smetany. Černá labuť = řídká věc. Srovnej: Černé jako labuť, bílé jako vrána, rovné jako motovidlo
, křivé jako vřeteno. Jg. Černá půda bílé žito rodí; Ač je černý, přece není ďábel. Pk
. Co černé, to věrné. Vz Zevnějšek. Lb. Čert jako ďábel, jsou oba černí. Černý anděl n. duch = čert
. Vz Čert. — Černý
kde: na čele,
po čele. Ros. —
čím. Acheron trudem černý. Ráj. —
Černé,
ého, n., subst. Das Schwarze. Černé v oku (opak: bílé, bělmo). Černé v terči. Do černého střeliti, trefiti
. D. Od černého daleko nechybil
. Vz Uhodnouti. Č. Barva padá do černého. Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Prov. Vz Lhář.
Jg., Lb. Bílé za černé a černé za bílé udávati. Černé v bílé obraceti (zlé v dobré). Jg. Míti černé na bílém (psané, úpis). Jg. Černé je věrné. Sk. — Napsati někoho na
černou tabuli (ve škole, špatné chování jeho tam zaznamenati), do
černé knihy (do které se nemravní žáci zapisují).
Jg. —
Černé knihy n. rychtářské (do nichž se odsouzenci zapi- sovali). Richterbuch. V. Černé knihy (také knihy černokněžníkův). Štelc. — Udělati někoho černého (lépe: očerniti někoho) =
osočiti. Jg
. — Černá věž na hradě pražském (mučírna). Gl. — Č. noty, s černou hlavičkou. Us. —
Černé = do černého padající, schwärz- lich, schwarz. Č. oblak. Jak mrak černý. Rkk. Č. noc
----- temná
. Č.
zuby, tvář, kůže, krev (temně červená), zvěř (divoké svině, též medvědi a jezevci), dobytek (vepřový), zvě- řina, kus (divoká svině), les (temný; Černý les, Schwarzwald v Německu, Silva Hercynia; u myslivcův černý les — který má jehličí, opak: les listový), moře (vz S. N. II. 508.), mouka (kruchová, chlebová), víno (vz Víno), chléb (režný, opak: bílý), nemoc (padoucí)
, Jg., smrť (mor), Us
., hora (vz Černá hora), měď (s železem ještě smíšená). Jg. —
černý = smutný, nešťastný, schwarz, traurig, č. den, neděle (smrtedlná, smrtná). Jg. —
Č. s po- nětím strachu n. zloby. Č. duše, myšlénka, účinek (That). Jg. I on je černý (vinný). Ros
. —
Černé umění = kouzedlnické, čaro- dějnické. Vz Černokněžník. S černým uměním se obírati (čarovati). V. —
V botanice. Č. strom, žito, koření, kořen, jahoda, kmín, ma- lina, děvky (hrušky), zelina. Jg.