1. Veselý1.
Veselý. Cf. Mkl Etym. 386. b., Mkl. aL. 12. Přišel s v-lou Us. Gb. V. myslička, prázdná kapsička. Lpř. V. mysl ďablu po- rachuněk trhá. Slez. Šd. —
z čeho. Rodi- čové v-lí z radosti svých dítek. Jrsk. Každý vesel byl z toho, což jest vyrobotoval. BO. —
čím. Buď tím darem v-lá Brt. N. p. 516. —
V. =
jasný, světlý. V. barva. Osv. I. 84. V. šátek (v-lých barev). Brt. D. 284.