Plátno, pláténkoPlátno, pláténko (zastr.
plátence, e, n.),
plátenečko, plátynko, plátynečko, a, n.
P., gt. pl. pláten, vz E. Stsl. plat? (pannus) z koř.
plt (
l v
la), Mkl. B. 115., tudy ?., plat + no [příp.
-no (-n?)] vlastně =
plete-
nina, das Geflochtene. Hý. —
P.
, tkanina ze lněné příze hlavně bílá, die Leinwand. S. N. Vz Kk. 242. P. utkané, vlaské (kment), čisté, V., režné n. křečné, pruhované n. žíhované, tažené, voskované, D., jednoduché
, Har
., ne- bílené, žemničné, pačesné, tlusté, lněné, hrubé, tenké, rovné, klížené, Jg., batist (z nejtenčí příze), zabalovací, plachtovina, kopřivné, pyt- lové, cuckové, koudelové, S. N., bílené, bou- rové, buclové, činovaté (třílich, Drillich, Kom. J. 501.), doražené, flámské, flokové, floretové, hadrové, hladové
, hlazené, javorské, kam- brejské, kanafasové, knihové, konopné, koň- ské
, kopové
, koudelné, kozlové, kožovité, leštěné, lněné, nábytkové, nadělané na hadry, na peřiny, nepromočitelné, nepropotitelné, oudělné, pačesné, pakostní, pavučníkové, paz- derní, plachetní, polovičné (polovičník, polo- plátno), polské, povlakové, procezovací, řídké, ruské na ubrousky, sirné, smolené, stlačené, strakaté, stučkové, široké, štukové, šupkové, tažené, tiskovní, tlučené, upravené, vosko- vané, z příze bílé, Kh., tuhé, bílé, puclíkové (tlusté), řídké (hladové), nadělané n. údělné n. doražené, z nestejné niti: závalcovité; stlačené, tlučené, upravené; zubovaté ; dírko- vaté, hnízdovaté; chatrné, nestejné osnovy, nestejné útkem, kazovité, dobře vázané, slévané, cvilinkové, spálené, rovnovské, vrch- labské, jilemnické, náchodské, trutnovské, rumburské, anglické, slezské. Šp. P. poscané (špatné
, řídké, bavlněné, barvy nažloutlé). Košile z poscaného plátna. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. To p. je sama říčice n. jako říčice (příliš řídké, sehr schütter). Ib. Hý. Štučka, polovička, půlka, šířka plátna; bě- lidlo na p., obchod s plátnem. Šp. Tkadlec plátno dělá. Kom. J. 500. To p. je plno kazů. Us. P. na bělidle rozložiti. Sych. P. šavrovati (vytahovati). Rohn., Šm. Plátnem něco cediti. Nz. P. hřbetovati (skládati), třís- niti, třásniti (zupfen), bíliti, močiti, polévati, měřiti. Sp. Obraz na plátno přenésti. Dch. P. se měří na lokte a štučky. Pt. P. na slunci lučebnými přísadami bíliti. Pt. Jaká příze, takové p. Aby všem ústa zavázal a zašil, musil by mnoho plátna míti. Neprodadíť plátna, mnoho mluvíš. Prov., Jg. Dále od plátna. Vz Odehnati. Lb. Lidí se vleklo jako plátna. Vz Pláténko. —
P.,
plachta lodní, das Segel. Plátna vyzdvihnouti. Troj. —
P., plať, die Zahlung. Jaká příze, takové plátno (hra ve slovích
plat — plátno). Č. M. 128.
Platnosť, i, f.,
platnůstka, y, f,
cena, die Gültigkeit. P
. míti. V. P. mince. Opt. —-
P.,
síla, moc, účinek, víra, Gültigkeit, Festig- keit, Glaubwürdigkeit, Kraft, Wirksamkeit, f., Gewicht, n. Jg. Pořízení nebožtíkovo nemá p-sti (moci právní). Sych. Váš výsadní list nemá p-sti. Sych. P. počatá. Šp. P. míti o čem; p. něčemu dáti. Nz. Vjíti v p.; na- byti p-sti; polovičného důkazu p. míti. J. tr. Ve své p-sti něco zůstaviti, Er. Zákon vešel tím dnem v p.; zůstati v p-sti; zákon po- zbyl p-sti; právu dáti p.; zákonům p. (prů- chod) zjednati. Šp. Udržovati něco v plat- nosti ; právní p.; výrok jeho trvá v plat- nosti. Dch. Nemůžeme to jinak přivésti k p-sti
. Us. Rychn. Smlouvy svatební teprva po smrti p. a podstatu svou dosahují. Boč. Věci p-sti dodati; v p. uvedenu býti. Šm. —
P.
, užitek, der Nutzen, Vortheil, die Hilfe, Frucht. Jg. P. přímluvy, lékařství. Ros. Co by většíi užitek n. platnosť přinášelo. V. K p-sti jest, čím se obíráte. Sych. Býti někomu k p-sti. Zk. Bez p-sti (nadarmo). To k žádné p-sti není. V. Čiň co čiň, jen když je k platnosti
. Lb.