1. Vlna, vlnka, vínečka
1. Vlna, vlnka, vínečka, y, f. = srsť ovčí. V. V., strněm. volla, lit. vilna, skr. urna (m. varnâ z vr = var, tegere), *í>oc, t (j mv, lana, die Wolle. Schl. V. jest druh vlasů či chlupů krátkých, měkkých, kade- řavých. Jg. V. zvířecí jest srsť, která svou kudrnatostí se hodí li předení a plstění; hlavně srsť ovčí a kozí. Vz S. N. Vlna = druh chlupů dlouhých měkkých více nebo méně zprohýbaných, hustých, snadno však oddělitelných. Rst. 515. Cf. Schd. II. 157. V. = ostřížené roucho. Exc. V. střižená (rouno), Reš., mrskaná, vymrskaná, vybitá, Ros, ovčí, kozí, Kom., dlaka (vlna málo ka- deřavá a tvrdší), Nz, hrubá, tenká, anglická, berlínská, hamburská, česaná, vyrovnaná, hebká, jadrná, dobře chumáčená, obecná, jednostřižná, dvoustřižná (podzimní, zimní), rozštěpená, splstěná, pružná, skroucená, hla- dová n. umořená, ostrá a stonkovatá, mastná, ploská, prymkářská (Posamentirwollgarn), harasová, kastorová, lesklá, odstínová, drs- natá, psí; nejspodnější na nohou ovcí: kajda; ušlechtěná, Šp., albanská, angorská, beranní, cápová (cápovice, Zakelwolle), skopová (Ham- mel-), červená, česaná, česká, čištěná, flaman- tinská, jará, jehněčí, jirchářská, kažmírská, kloboučnická, polská, kozí, letní, merinová, nečistá, ovčí, panská, praná, pěkná, pro- střední, pruská, se scíplých n. padlých ovcí, s lysinek, sprostá s ročňátek, střižná, srb- ská, uherská, vemenní, venkovská, vikunní (Lamm-), zastřižená, zdechlinná, zimní. Kh. V. hallská (Haller Wolle) na pletení noha- vek (sepředená bavlna). Šd. Chlupy od vlny. Reš. Trh na vlnu. D. Dílo z vlny. Reš. Práce s vlnou. D. Žok, hyžle (die Woll- kratze), prádelna na vlnu; chundel, vzor vlny; obchod s vlnou. Šp. Vlnu stříhati, čistiti, přebírati, česati (D. ), čechrati (Reš. ). Us. V. česá se (myká se) a krumpluje se, přede se od přadlí vlny. Kom. Vlnu šlehati, mrskati, bíti, sraziti, Us., tisknouti, barviti. Nz. V. se barví zelení jodovou. Vz Prm. III. č. 13. a násl. Vlna se valchuje, česá a přistřihuje. Š. a Ž. Klobouk z jadrné vlny, ze zadní vlny. Us. Šd. Jedú kupci od Hu- lína a ptajú sa, po čem vlna. Po dvacíti, po třicíti, poďte kupci kupovati. Brt. P. 28. Dobře, že pán Bůh svini vlny nedal, žeby jí čistě chovati neuměla. Mnoho výčesků (vřesku), málo vlny. Jest vlny na koze, jako chlupů na žábě. Jiný nové sobě vy- mýšlí otázky o vlně kozí. Jel. Enc. m. 6.. Více křiku nežli vlny. Žena silná hledala vlny a lnu a dělala jest v múdrosti rukú svú; ruku svú vztáhla k silnému dílu a prstové její drželi sú vřeteno. Hus III. 165. Je z každej vlny, ene z dobrej ni (říkají o ničemníkovi). U Opav. Klš. Vz Kozí, Hádka (daremná). Č. Otázky o vlně kozí. Jel. Vadí se o kozí vlnu. Us. Více mu jde o vlnu než o ovce; Dere s něho vlnu; V lepší vlně chodí (lépe si stojí) L. Z přední vlny člověk (pěkných mravův). Č. Ovce vlnu rostí a skrblík se postí pro jiného. Šd., Č. M. 56. — Myslivci říkají, že zajíc má vlnu, ostatní pak zvěř srsť (ale mluví i o zaječí srsti). Us. Jenž dává sníh jako vlnu, mlhu jako popel trúsí. Ž. wit. 147. 16. — V. na rostlinách = vlasy dlouhé, husté, měkké, ka- deřavé, rovně nebo přes kříž ležící, Wolle. Čistec vlnatý. Rostl., V., Cf. Kk. 101., 106., Schd. II. 273. — V. filosofická, lana philo- sophica, das Zinkoxyd, v lučbě. Nz. — V. skleněná, vz KP. IV. 583.