5 Aequator
Aequator, aekvator. Přidej: Vz S. N. A. nebeský. Stč. Zem. 58. ...

5 Ag
Ag, a, m., řeka v Uhřích. Veľký Ag, ktorý pod menom Bystrej a Studenej na Beskyde sa počína a pri Huste ...

1 Andělský
Andělský, angelský, englisch, Engel-. A. pozdravení (od anděla pocházející), Us., kůr (andělův). V. — ...

1 Arabesky
Arabesky, pl., f., ozdoby na výkresích na způsob arabský. Arabesken. ...

5 Arabesky
Arabesky. Přidej: A. jsou ozdoby na uměleckých výtvorech původně podlé tvarů rostlinných napodobené, ...

8 Astrod
Astrod, u, m. = síla, kterou světla ne- beská v sobě chovají. Am. Orb. 52. ...

5 Astronomie
Astronomie, e, f. = hvězdářství, nauka, jež se zabývá pohyby těl nebeských, die Sternkunde, Astronomie. ...

5 Azur
Azur, u, m. = nebeská modrosť, blankyt, die Himmelsbläue, himmelblaue Farbe. A. nebes. Vrch. ...

10 Azurný
Azurný. A. klenba (nebeská), tma. Zr. Let. IV. 44., I. 103., Vrch. ...

5 Báně
Báně. ad 1. Baňka ze skla mléčného. Šp. B. stříbrná (phiala). BO. Pijú v báních víno, in phialis. BO. ...

1 Barva
Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe, vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina, hra, talácení, ...

1 Běh
Běh, u, m., (v již. Čech. bíh a to ve všech pádech, gt. bíhu atd. Kts.) — B. = běžení, prudké jití, der ...

1 Beran
Beran, a, m., beránek, nka, beranec, nce, beráneček, čka, m., beranče, ete, n. Beran, pl. Berani, ne: ...

5 Beskovský
Beskovský Jak., jezuita, 1579.—1624. Vz Jg. H. 1. 534., Jir. Ruk. I. 67. ...

7 Beskovský
Beskovský Jak. Vz Mus. 1888. 470. ...

5 Beskuria
Beskuria, e, f. = bestie. U Místka. Škd. ...

1 Beskyd
Beskyd, a, m.; hora na hranici mezi dvěma vyššími, přes kterou se chodí. Na Slov. Čásť Tater. Obyčejně ...

5 Beskyd
Beskyd. Ve Val. Km. Vz Krč. G. 801. Beskyde, Beskyde, kto po tobě ide! Černo- honský bača ovečky zatáčá. ...

5 Beskydec
Beskydec, dce, m., Beskyder (Wiener) Sandstein. Rk. ...

5 Bezkydy
Bezkydy, tento tvar je prý správnější než Beskydy. B. — Moravské Karpaty jinak také Javorníky. Na mor. ...

9 Biskup
Biskup = parukářka (sýkora). Mus. ol. VIL 66. — B. Juppiter (znamení nebeské). ...

5 Bláha
Bláha = blaženosť. Dch. Zem naň bláhu proudem vylívá. B. nebeská, věčná. Sš. Bs. 166., II. 197. (II. ...

5 Blahoslavenství
Blahoslavenství, n. 1512. Mus. 1883. 365. — Ad 1. B. tohoto světa. Št. Kn. š. 22. — Ad 2. B., benedictio. ...

1 Blankyt
Blankyt, u, m., modrá barva, modrost'. Das Blau, die blaue Farbe. O původu vz Mz. 113. B. neBeský. — ...

5 Bleskotati
Bleskotati = blýskati. — se. Moc boží se blyskotá. Sš. Mt. 13. — se kde: v něčem. MP. 4. Není listu, ...

9 Blízko
Blízko. Řekl jim, že jest b. od nich královstvie nebeské. Chč. (List. fil. 1898. 477. ) Sr.: Bylo to, ...

9 Blíženci
Blíženci (znam. nebeské). Co se má za nich činiti a co nečiniti. Vz Rozb. II. 191. ...

1 Blížnec
Blížnec, žence, m. Blíženci = dvojčata, Zwillingsbrüder. Blíženci na nebi (nebeské znamení.) Jg. — Blížněnec, ...

5 Bradavice
Bradavice, verruca. MV. Vz S. N., Kram. Slov. 45., Slov. zdrav. 37., Mkl. Etym. 19 B. snovací u pavouka, ...

1 Brána
Brána, branka, branička, y, f. Instr. sg. branou; pl.: brány, bran, branám", brány, v branách, branami. ...

5 Bráti
Bráti. BBrati colligere aus ber, wie berą colligo und borB in stborB collectio darthut; sanskr. bharati, ...

8 Brillantin
Brillantin, u, m. — druh bílé, jemné, většinou bavlněné tkaniny hladké, do které jsou vetkány drobné ...

1 Brkati
Brkati; brknouti, knul a kl, utí; brkávati = brky v letu hlahol činiti, schwirren; — 2. = létati; pro ...

5 Bydlo
Bydlo, habitatio (z bidl), Ž. wit. 108. 10., habitaculum. 68. 26., Mkl. Etym. 26. B. = obydlí, příbytek. ...

1 Býk
Býk, a, m.; mladý býk = býček, čka, m., býče, ete, n. Der Stier. Býček vykleštěný: výřezek, běhoun, bulík. ...

9 Býk
Býk. V Čech. bejk, v záp. Mor. bék, na vých. Mor. byk, na záp. a středn. Slov býk, na Zvolen. byka, v ...

5 Bystrý
Bystrý, koř. bud ve bBdíti. Gb. Hl. 145. Cf. Listy filolog. VII. 19. (Mz). B. pohled, Osv. I. 56., ručej, ...

5 Byt
Byt, vz Mkl. Etym. 26. B. = podstata atd. Přirozený b. Bart. 148. Že ot otce po- chodí, to věz, že od ...

1 Celidon
Celidon, u, m., celiston, u, m., celidonie, e, f. větší vlašťovník, krvavník, nebeský dar, Schellkraut, ...

8 Celigana
Celigana, y, f. = celigon, krvavník, mlíč, hadí mléč, hlohový mléč, nebeský dar, cheli- donium majus, ...

1 Cesta
Cesta, cestka, cestečka, cestička, cestinka, y, f. = místo, kudy se chodí n. jezdí, der Weg, die Strasse. ...

5 Coelestin-us
Coelestin-us, a, m. C. (Nebeský) z Blu- menberka Václ. Frant., kněz, † 1674.; C. (Nebeský) z Kronenfeldu ...

7 Coelestinus
Coelestinus (Nebeský) z Blumenberka, čes. spis. † 1674 Vz Ott. V. 488., Jir. Ruk. I. 127. ...

1 Čekati
Čekati, čekávati = warten, harren, pas- sen ; toužiti, erwarten, sich sehnen ; č. komu = trpěti komu, ...

5 Černoboh
Černoboh, a, m., vlastně zimní polovice zodiaku, kruhu nebeského. Vz S. N. ...

5 Či
Či. Ad a). Vyzerá ho, či už ide. Lipa II. 317. — Ad c). Něvim, či zvonili už či ni; Co chceš? Či peníze ...

5 -čice
-čice. Místní jména vyzvukující koncov- kami -čice, -ší, -zí, -ří, -ín, -ník, před nimiž jest souhláska, ...

5 Čiesť
Čiesť, i, f. = čásť. Čiesti liščie, partes vulpium. Ž. wit. 62. 11. Nebudeš čiesti se mnú v nebeském ...

1 Činiti
Činiti, 3. pl. -ní, čiň, čině (íc), il ěn, ění; činívati. Činiti je vzorcem časoslov čtvrté třídy. Kmen: ...

5 Člověk
Člověk = čelov?kb; čelo = c?lb integer, v?kb robur, tedy čelov?kb. = integrum robur habens, čerstvou ...

5 Čtvrť
Čtvrť. Č., čtvrti kola, das Radviertel. Šp. A po tom osazení byli jsme na dědině ještě ke čtvrti léta. ...

1 1. Dar
1. Dar, u, dárek, rku, dáreček, čku, m. Das Geschenk, die Gabe. Dar od da (dá-ti), r je příponou. Schl. ...

8 Dar
Dar. 0 původu slova cť. Gb. H. ml. I. 21., 85. Kto je navzbytky a na dary živ, to je velkej div. Na Zďársku. ...

1 Dáti
Dáti, kořen da, kmen praes. da, dad; skr. dá, řec. dí-dw-ui, lit. dů-ti, lat. da-re; čes. da-r, řec. ...

6 1. Dáti
1. Dáti. Mkl. Etym. 39. O časování vz Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog. 1879. 58. a 69., 220., ...

6 Dbáti
Dbáti. Mkl. Etym. 53. — abs. A já přece nedbám, ať si pláče, jak chce. Sš. P. 203. Dy sem ći kupil, to ...

6 Dědictví
Dědictví. D. zvl. = nemovité, pozemkové zboží naproti movitému. Grunt že jest d., kteréž sobě jeden každý ...

6 Dědictvo
Dědictvo, a, n. = dědictví. Vejdite už do d-va svého. Slov. Tč. Nejmá d-va v krá- lovstvie božiem. ZN. ...

6 Deklinace
Deklinace = odklon = vzdálenost něja- kého bodu nebeského od rovníku. D. severní a jižní: D. hvězdy. ...

10 Děvkona
Děvkona, y, f. = panna (znamení ne- beské). Gb. Slov. ...

10 Děvona
Děvona, y, f. = děvojna (znamení ne- beské). ...

6 Díl
Díl = částka, oddělení. V MV. nepRavá glossa. Pa. Strsl. delt. Vz Mkl. Etyrn. 45. Několikátý d., quoter ...

1 Dobojovati se čeho čím
Dobojovati se čeho čím, bojem získati, erkämpfen. Dědictva království nebeského pravým bojem se dobojovali. ...

6 Dobrý
Dobrý. Bž. 27., Brt. D. 120., Mkl. Etym. 47. — D. = udatný. Za Dal. přidej: 47. Když ta dva dobrá druhy ...

1 1. Dojíti
1. Dojíti, dojdu, -jdi, -jda (ouc), došel, dojití; dochoditi, il, zení; docházeti, el, ení. Vz Jíti. ...

6 1. Dojíti
1. Dojíti. Hom. opat. 154. Rybník už došel (naplnil se). KP. V. 84. Už dochodil = umřel. Us Tkc. Sedmý ...

6 Domeník
Domeník, a, m. = svatebník. Na Sloven. je pri svatbách zvyk, že svatovia (svateb- níci) nevestini vyberú ...

1 Dopisovánky
Dopisovánky, pl., f., Liebeskorrespondenz. Rk. — ...

10 Dopostiti se kam
Dopostiti se kam. Že se nedopostíme do nebeského království. 1562. Uč. spol. 1903. XV. 9. ...

1 Dosloužiti
Dosloužiti, il, en, ení; dosluhovati, do- sloužívati, dosluhovávati, ausdienen. — abs. Jestli já vás ...

6 Dosloužiti
Dosloužiti. — abs. Už d-žil také = umřel. Us. Tkč. — komu. Že jest mistru svému doslúžil i nadslúžil ...

1 Dospati
Dospati, dospím, al, aní, dospávati, aus- schlafen. — se čeho, spě nabyti, erschlafen. Nedospal se toho. ...

1 Drabant
Drabant, trabant, drabantík, a, m. O pů- vodu vz Mz. 146. D. = jistý druh pěších vojákův nosících halapartny, ...

1 Dráha
Dráha, y, f, draha, dražka, drážka, dra- žička; o krácení á vz Brána; A. — D. = cesta, der Weg, die Bahn; ...

6 Dráha
Dráha (drahá) = cesta. Strsl. draga, Thal, Furche. Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol. VII. 46. D. země. ...

6 Drobesk
Drobesk, u, m., das Gerolle. Slov. Hol. 304., Ssk. Vz Drobisk. ...

1 Duha
Duha, y, f., doužka, na Slov.: dúha; v již. Čech. douha. Kts. O původu vz Mz. 27. — D. = luk, oblouk, ...

6 Duchovstvo
Duchovstvo, a, n. — duchové. Půtka proti d-stvu nešlechetnosti v podnebesku. Sš. II. 139. ...

6 Důstojný
Důstojný = hodný atd. Čím důstojnější, tím milostnější. Slez. Tč. Třetie šlechetnost a nejdůstojnější ...

6 Džavot
Džavot, u, m. = štěbetání. Slov. Čuť hrkutanie, d. nebeský, roztomilý. Sldk. 668. V ktorom d-tu a štebotu ...

1 E
E je samohláska, kteráž stojí mezi hrdel- ným a a podnebným i, vznikajíc lomením samohlásek těchto (ai) ...

1 Firmament
Firmament, u, m., z lat., obloha nebeská, prostora činící nad námi zdánlivý oblouk, v níž objevují se ...

1 Genitiv látky, kolikosti a oddílu
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se ...

6 Geocentrický
Geocentrický, geocentrisch, středozem- ský — místo na obloze nebeské, na němž se hvězda objevuje pozorovateli ...

6 Geologie
Geologie. Cf. také Bř. N. 249., Schd. II. 88., Ukaz. 25., Krejčího Geologii. G. ne- beská. Osv. V. 1. ...

1 Glob-us
Glob-us, u, m. G. nebeský (světový, koule nebeská, Himmels-), zeměkoule (Erdglobus), vypuklý (Reliefg. ...

1 Gravitace
Gravitace, e, f., z lat., tíže jakékoliv hmoty, zvl. těl Nebeských. Vz S. N. III. 482. Gravi- tation, ...

6 Grottesky
Grottesky = v malířství fantastické ozdoby z loubí a květenců, spojených a pro- pletených lasturami, ...

6 Hlas
Hlas. Cf. Mkl. aL. 266., Mkl. Etym. 70. H. = souhrn všech zvuků a tonů, jež člověk n. zvíře mluvidly ...

1 Hněv
Hněv, u, m. H. = pohnutí (zastar. ). Hněv těl nebeských. Jg. — H., nevole, popudlivosť, náruživosť, vášeň, ...

1 Hospodář
Hospodář, e, m. Hospodaří., hospodin, hospodt; hospodyně. Na Slov. gazda, rus. gosudarb. Stran odvození ...

8 Hotovati
Hotovati. Království nebeské, jenž jest vám hotováno. Leg. o 10.000. ryt. Jinde: při- praviti. Cť. Uhotovati. ...

6 Hromba
Hromba, y, f. = hrmení, hrom. Slov. Má túl plný žeravých strel a h-by nebeskej. Hol. 84. ...

1 Hruška
Hruška, hruštička, dříve: hruščička, y, f. = hruškový strom (štěp, hruše, der Birn- baum). Hrušky plané, ...

6 Hřebeský
Hřebeský Jan, katech, a spisov., f v lé- tech 50tých. S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 565. ...

1 Hřenouti
Hřenouti, ul, utí = zahřměti. Nebeský hlas jakožto hrom hřenul. Ms., Č. ...

8 Hus
Hus, husa, z germ. gans. Gb. H. ml. I. 46., 458. 0 strč. skloň. cť. Gb. Km. -i. 44. čo ten povie (sľúbi), ...

1 Hvězda
Hvězda, y, f., hvězdka (hvězdice, e, zastr. ), hvězdička, y, ť. H., každé nebeské těleso mimo slunce, ...

1 Hvězdář
Hvězdář, e, m., kdo běh nebeský pozo- ruje, astronom, der Sternkundige, -seher. — 2. Kdo z běhu planet ...

6 Hvězdnosť
Hvězdnosť. Chcejú poznať čas budúci z nebeskej h-sti. Glč. II. 117. ...