PředkovatiPředkovati, předek, přednost míti, prv- ním býti, panovati, den Vorgang, Vorzug haben, der erste sein, herrschen
. Hý
. —
abs. První výklad očividně p-je. Sš
. J
. 191. —
co, koho = předčiti, es Jemanden zuvorthun
.Šm
. —
čím. Vzkříšení Páně časem i důstojen- stvím předkuje. Sš
. I
. 57. —
komu. Kdo zde jiným
předkoval, tam (na onom světě) posledkovati bude a naopak. Sš. Mt. 270. Vlastnímu domu p
. neumí. Jenž církvi boží předkují. Sš. L
. 159., 125
. Jistým říšem jistí andělé předkují; Duše ty, jimž p ješ jako pastýř, tobě dány jsou ode Krista. Sš. J. 83., 108. —
kde, v čem. Nemůžeš-li v čem p., není nejhorší i zadkovati. Us. u Rychn. Nemůžeš-li v čem p., není nejhorší i dru- hovati. Č. M. 283. Jenž (Pavel) předkuje ve způsobu nedůkazovém. Sš. I. 17. V cele té části vidíme Petra p
.; V té straně p val Jan
. Sš. J. 303
., 295. —
nad kým. Židy rozumí evangelista obzvláště ty nepřátely Páně, kteří nad židy předkovali. Sš. J. 120. — kde jak. V tom Jan p. měl a sice ne- toliko vnějším způsobem
, nýbrž i vnitrným
posvěcením
. Sš
. L
. 11. —
komu jak dlouho. Až
do stáří svého p. bude církvi. Sš. J
. 308. (Hý.).