Přirození
Přirození, n., rození ku předešlým, das Hinzugebären. Jg. — P., narození, die Ge- burt. Od p. slepý, němý. Ros. — P., co se tvoru přivodí, vrodí, vlastnost, povaha na původní jeho složenosť a přírodu založená, die Natur, Eigenschaft, Art, das Wesen. P. neb přirozenosť jest souhrn vloh, sil, vůbec vlastností, jež člověk (n. i jiný živočich) od přírody obdržel, pokud nebyly změněny vy- chováním, vzděláním a cvikem. S. N. Jest náhlého p. Ve Slez. Tč. Kteréž knieže po p-niu vychodí (právem rodu na vládu na- stupuje). Dal. 112. Lidské p. (člověčenství) na se vzíti; dědičné nakažení lidského p. (přirozený hřích); p. své povahy nezmění; pro smrť přátel z p. plakati budeme; od p., z p. k něčemu se nakloniti. V. Kdo co má od. p., těžko se to při něm změní. Lb. Oheňz p. svého jest horký. Byl. Někoho daryv jiné p. přetvořiti. Mudr. Zvyk jest druhép. Prov. Němci z p. nebo raději z úmyslaČechům nepřejí. Vš. Čáp z p. svého hubížáby. Rad. zv. Bychť já byl studeného p.Háj. P. a schopnosť k Něčemu. V. Od p.sobě podobní k sobě se táhnou. V. — P., při-rozený, stydký úd, hanba lidská, das Gemächt.Také na Mor. Brt. Ranil se do p. Us. — P.,moc ve tvorech složená, skrze níž se plodí,mění, působí všecky věci, příroda, die Natur.Od p. daný, vštípený; z p. vzatý; od p.způsobný, proti p., odporný p., vedlé běhup.; s p-nim se srovnávati; což jest od p.(přirozeně se děje). V. Hlas p. Us. To jestnám vtěleno od p. Sych. Dluh smrti nebop. zaplatiti (zemříti). V. -- P., krevní přá-telstvo, zastr., die Blutsverwandtschaft. Jir. — P., souhrn všech přirozených věcí, die Natur. Zpytovatel p., umění, učení o p. D. — P., tvor, stvoření, Naturgeschöpf, n. Já bídné p. Ojíř.