Hosť
Hosť, m., hostb, goth. gasts, lat. hostis, Gast (sr. řec. yaćtr^)), ze skr. ghas = jísti; sr. hostina, hostiti. — Strč. skloňování: Sg. 1. hosť, 2. -i, -ě, 3. -i, 4. hosť, -ě, 5. -i, 6. -i, 7. -em (ěm); pl. 1. -ie (é), 2. -í (óv), 3. -em, 4. -i, 5. -ie (é), 6. -ech (ích), 7. -mi. Kt. Slovo toto skloňuje se nyní polykli- ticky dle tří vzorcův: Kosť, muž a páv: sg. 1. hosť, host; 2. -i, -ě, -a; 3. -i, -u (ovi); 4. hosť, -ě, -a; 5. -i, e; 6. -i, -u (ovi); 7. -em, -em; pl. 1. -i, -é; 2. -í, -ův; 3. -em, -ům; 4. -i, -ě, -y; 5. -i, -é; 6. -ech, -ích; 7. -mi, -i, -y. Obecná mluva česká skloňuje , hosť' podlé, Páv'; ale skloňování dle, Kosť a Muž' má prednosť, jakož i na Moravě vůbec skloňují. (Brt. ) H. přešlo od kmenů na -i (Kosť) ku kmenům na -a měkkým (Muž) n. tvrdým (Páv). Gb. Uved. do ml. str. 38. — H. = příchozí, cizí, cizinec, ein Fremder, Ausländer, Gast. Host slove, ktož jest člo- věk z panství některého knížete, kteréž nenie poddáno knížeti našemu. Opět země rozdílné činí hostě, ale ne kraj: protož znamenaj kaž- dého člověka býti hostem u nás, kterýž v jiné zemi než v naší obydlé má a sídlo nebo rozdělení jedné země od druhé činí hostě, ale ne panství. Brikc. Hostem byl 1. dle starého brněnského městského práva každý, kdo nebyl na Moravě nebo v opav- ském vévodství zrozen. 2. Dle čes. městského práva a) kdo nebyl poddaným čes. krále; b) kdo nebyl v Čechách zrozen. 3. Cizinec, peregrinus, zvl. cizí kupec. Hosté n. kteří nejsou usedlí v zemi. 4. Jinému pánu pod- daný. Vz více v Gl. str. 69. Host do domu, Bůh do domu; Staročeská byla ctnosť, rád byl viděn v domě host; Dobrý h. vždy ho- spodáři vítán; Hosta chlebem, solí, nezdvo- řáka holí (odbývej). Č. Každý je na světě hostem. Er. P. 514. Více zpozoruje h. v ci- zím domě za hodinu než hospodář za rok. Č. Jakého vzácného hostě pan vladař oče- kávati ráčil. Břez. — Hostem v něčem býti (ne doma, nepovědomým). Novotný v světě host. Kom. — H. = kdo u druhého pije, jí, užívá; hodovník. Der Gast zu Tische. V. Hosti zváti a ctíti. V. Často na hostech bý- vati (hosti mívati). D. Jsme ustavičně na hostech. Us. Bude-li možná se uprázdniti, hostem Vaším budu. Sych. H. bez rozmluvy za bečku stojí. Jg. Nevaď se s čeledí, když v domě h. sedí; Při hostech lepší jest za tolar škody, než za haléř hanby; Neohryzuj kostí, nech něco i pro hosti; Kdo v dluhy zabředl, nebývá bez hostí; Kdo vína lituje, ten hostí nečastuje; Krása bez příjemností nepřivábí mnoho hostí; Věrná láska nezbytný h.; k vůli hostu konec postu; Řídká návštěva vzácný host; Sám sedím, ač tu hostí dosť, s neznámými jaká veselosť. Pk. H. s břichem toliko a zubami (m. zuby) hoden sedět jest s oslami (m. osly). L. Mnoho hostí, málo jísti. Jg., C, Lb. (Vz Nuzný). Nezvané hosti pod stůl sázejí (za pec sázívají, na Slov. ); Šaty na hostech trhati (příliš pobízeti k jídlu; na Slov. ); Nebývej tu hostem, kde pleš (kněz) a vrkoč (žena) vládne mostem; Nezvaní hosti nebývají vzácni; Na hody nezvaný (host) bývá u dveří častován. Č. Nevolaný h. má miesto za dverami. Mt. S. V hostech veselo, ale doma lépe; Zvi méně hostí, bude chleba dosti. Pk. Hosti se scházejí, bude musika (když se na jednom místě více známých sejde). Lb. Vz Pečený. — H., kdo hostě, hosti přijímá, Gastwirth, Gastfreund. Pojď hosti, připrav na stůl a máš-li co před ru- kama, dej mi jísti. D. — H., přijatý v cizím domě a bavící se tam přes nějaký čas či za záplatu či darmo. Der Gast. Jg. Hosti míti, ctíti; kdež hosti chovají a víno dávají; štědře a ochotně k hostem se míti. V. Někde h-em býti. Ben. V. Anděly za hostě přijímali. Br. Hostě vítati. Háj. K hostem přívětivý. D. Hostem státi u někoho (hospodou přes čas). Není třeba hostem býti u přítele (jako doma slušno býti). Přišel hostem v dům jeho; Zima zlý host. Jg. Kdo má peněz dosti, vítej milý hosti. Rým. Neznámosť jest ne- vděčný h. Ženská milosť je jako host, panská přízeň též jako sen; růžový květ, to tré jde zpět. II. častý a dlouhý brzo se příkří. Jg. Host a ryba třetího dne páchne (tuchne). C, L. H. prázdný málo vzácný. Č. Když h. nejmilejší, nech se dále bere; Nepleť se hosti v hospodářovy věci, své měj na péči; Hosť se mrzí na hostě a hospodář na oba; Před hostem ženy nechval, čeládkou se nechlub, koněm se nehonos; Když h. se ráno na cestu chystá, o nocleh se domlouvá; Buď hostem dotud, dokud svatba trvá; Hosté pozváni, postele ustlány; Nebuď pro hosta zásoben, ale buď mu rád; Nebudou-li hosti hrdi, nebude dům těsen. Pk. Vz Rb. str. 266. — H. boží, Páně = hrom, blesk, der Blitz. Šm. — H. = ženská čmýra, Menstrua- tion. Mám hosti. Přišli hosti. Us.