Krocan
Krocan, a, m., krůťák, na Mor. a Slov. morák. Jinak: indián, ťopan, kalikutský ko- hout, S. N., ťopák, truťák, krůtan, pulák; krůtě, morče, ťopče. Šp. Z něm. Truthahn, vz K. Krocan hudruje. Šp., Pt. Napíná se jako nějaký krocan (= pyšný). Vz Krůta. Jg., Č. K. byl r. 1524. z Ameriky do An- gličan přivezen. S. N. Jakmile někdo cizí na dvůr vstoupí, rozpálí se krocan hněvem a volá na krůty: Udri, udri, udri, udri (= udeř). Ale krůty dobromyslny jsouce připo- mínají mu: A kdyby tebe tak, tak, tak. Brt.