Přátelský, přítelský
Přátelský, přítelský (zastr., ale na Mor. posud, Hý.); přátelsky, po přátelsku. Pl.: přátelští sousedé. — P., dobromyslný, pře- jící, freundschaftlich, freundlich. P. mluvení s lidmi, náchylnosť, V., obcování, slova, Kram., políbení, psaní, pozdravení, Ros., oběd, D., narovnání, Us., nařízení, Sych., svazek. Šm. Jde naň během p-ským, lesť však v mysli kuje. U Litom. Dš. P. sváda (sváda mezi přátely). Dal. 144. Hněv p-ský krátký. Pk. P-ské služby se neúčtují. Pk. P-ským během koho získati. V. Všecku pilnosť vynaložiti má, aby strany přátelským během smluvil. Nar o h. a k. Dal od sebe promluviti, že ta věc až posud na přátelském jednání byla, über die Sache war die Vergleichsverhandlung im Zuge. Žer. Povolil k p-skému jednání. Žer. Dluhů buď p-ským n. soudným způ- sobem (gütlich o. gerichtlich) dobývati. Faukn. P-sky rozprávěti s někým; p-sky někomu děkovati. V. — v čem: v promlouvání (po- vlovný). V. — P., příbuzný, verwandt. V., Ros., D. Kdo pak je to? Můj p. Na Mor. Hý. P. rada, der Familienrath. Požádá-li syn některý na otci dílu, otec s radú p-skou má mu díl dáti. Tov. 83.