RozumRozum (rozom, zastr.), u, m. Rozum dělí se: roz-um. R. = rozumění, poznání, roze- znání, das Verstehen, die Einsicht, Kennt- niss. Šetř dále pro lepší r. Rozml. Urb. Reg. Hospodina poprosí, aby mu tě řeči r. dal. Pass. 575. — R., mínění, domnění, die Mei- nung, Ansicht. Nesrovnání v rozumích. Jel. Člověk své hlavy a svých rozumů. V. Kolik hlav, tolik rozumů (tolik klobouků, tolik smyslů). V. Co hlava, to rozum. Prov., Mus. R-my z někoho tahati. Chč. 608. Po svém r-mu jíti. Chč. 492. Nechte si svůj r.; Ně- komu svůj r. vykládati. Vil. z Pernšt. Ten také s mistrem v r-miech se srovnal Let. 16. Já vám svůj r. píši, však proto lepšímu r-mu místo dávám. 1513. Obé těžké, o obém rozličných lidí rozliční sú r-mové; Jiní pak praví a zdá se jejich r. lepší. Vš. — R. v užším smyslu = to, co se slovem n. propo- vědí nebo celou řečí mluvícího n. píšícího rozuměti má, smysl, představení, der Sinn, Verstand des Wortes, des Satzes, der Rede. Toho slova r. Jel. R. dáti = vysvětliti. V. R. a smysl zákonu dáti. J. tr. Ta slova, která žalobník vede, k jinému a jinému r-mu přijata býti mají. NB. Tč. Psali na ten r. Žer. Mnohé řeči v týž r. mluvil; V jiný r. řeč obrátiti; Řeč něčí v jiný r. uvésti. Chč. 608. V jiný r. něco převrátiti. Chč. 610. Cechové vyběhnú daleko od města a ne- měli toho r-mu, že Němci vždy se jim za- kládají za horu vábíce Čechy po sobě. Let. 72. Ovšem králem a synem božím jsem ve mnohem vznešenějším než myslíš r-mu. Sš. J. 36. Slovo to na lepší rozum bráno býti může. Sš. Mt. 34. Aby jako dvojím smyslem, ušima a očima, nějakého r-mu jeho (toho místa) došel. Sš. Sk. 103. (Hý.). Ta řeč i jiné r-my má. Jel. V tento r. k němu promluvil. V. O tom píše v ten r. li. krátký listu. -Br. To beru na ten r.; to na tento r. vykládali. Br. Ta řeč se na jiný r. vztahuje. Sych. Slovný r. 1). Není v tom rozumu (smyslu) žádného. Us. Rozumu protivný (nemístný, nemožný, nesmyslný, neshodný); důvod z roz- umu vedený, rozumu, Nz.; r. odporný. Hš. R. a smysl kšaftu vykládati. Er. Psaní tento r. v sobě zavíralo. Bs. (Krátká modlitba) by potřebného r-mu nevypravila; Netbám toho, že někteří řiekají jmě, druzí jméno a třetí meno, když týž r. jest; Ale pro r. větší věř; A k tomu r-mu mluví Origines takto; I móž vedlé výkladu sv. Augustina r. býti tento; Těžký jest r. v té prosbě: Odpusť nám hřiechy naše; Slova něčí k r-mu přivoditi; Tento r. šel by na to, že . . .; Sv. toto čtenie mnoho zaviera v sobě rozumóv, protož naj- prve vedlé slov chci je k r-mu vyložiti; Svatého čtenie r. jest dosti zjevný; A té řeči krátký r. jest tento. Hus I. 313., 320., 324., 334., II. 2., 69., 101., 107., 148. R. to- hoto čtení jest podobný mnoho k dřevniemu čtení, v němž spasitel mnoho r-móv zavierá; Protož dobré jest tuto aspoň kratičce o tom vyobcování položiti r. lehký (výklad); Tu pro lepší r. (Verständniss) věz, že . . .; Ten r. móž býti té řeči; Oni pastýři neznali sú rozuma t. j. nerozuměli sú písmu božiemu; Pro lepší r. patři (věz), že troje jest pocti- vost; Snadný toho r. Hus II. 182., 200., 214., 217., 322., I. 140., III. 303. Psali na ten r. Žer. L. I. 11. Oba na jeden r odpověď dali (im gleichen Sinne). Ler. Jsou mnohokrát jednostejná slova, ale r. jich a vyznamenání rozdílné. Štr. Toho kázání šíře položím všecken r. Čr. Listy podlé téhož r-ma psané. BO. Kázali odsúzenie čísti k tornu r-mu, že . . . M. J. z Pr. 18. To on slyše pravil, že on tím úmyslem toho nemluvil, ani na ten rozum, jak jsou se o něm domnívali. Jdn. 95. Třetí poručnictví může učiněno býti bez desk i spolku na list královský neb markrabský, když list svůj dá pod pečetí svú k tomu rozumu, že můž svůj statek dáti v díle neb ve všem za zdravého života neb na smrtelné posteli. Tov. 91. A nej- prvnější přímluvu učinil pán téměř na tento rozum. Žer. f. 15. Bude-li pak která ruda v tom čase zdvižená u obecného člověka, máť býti k věrné ruce složena, aby po sko- nání pře zvítězilé straně byla dána,, jakož r. práva toho žádá a, chce. CJB. 305. A v tom r-mu sú toho slova užívali staří Čechové; Také jich kšaftové ne slovo od slova se ve dsky kladú, než rozum a to toliko, co se desk dotýče. Vš. 132., 159. — R., věc, která se rozumí, pravda, die Wahrheit. Totě roz- um. Snadný r., aby se peří hladilo proti větru. Prov. — R., mohutnost duše rozuměti, věci rozjímati, rozeznávati, rozvažovati, my sliti, mysl, vtip, moudrost, der Verstand, Geist, die Vernunft, Einsicht, Urtheilskraťt, Uiberlegunsr, Klugheit, das Fassungs-, Denk- vermögen. Jg., Kat. 518. R. chytrý, hluboký, ostrý, zdravý, V., světlý, Jel., bystrý, D., přirozený, prostý. Us. R světlo aneb svíce života; r-mu a smyslu chytrého, hlubokého; vysokým r-mem od Boha osvícený, obda- řený; ostrého a dobrého r-mu; schopnosť, hbitost, rychlosť, bystrosť, ostrosť r-mu; r-mu neměti (bláznivým býti); při rozumu ne- byti (bláznem býti); r. potratiti; o rozum přijíti, někoho připraviti; z r-mu někoho vyraziti (zblázniti); r-mu zbavený, nemající; bez r-mu (nesmyslný, blázen); r-mu nabyti, pozbyti; jakž mi radí můj r.; r-mu neuží- vati, s rozumem; r-mu pochopitelný (patrný); co se r-mem chopiti muže; není tak vysoký, aby r-mem stížen a obsažen býti nemohl; r-mu nestihlý, nepostihlý, nestižitelný, ne- pochopitelný; to převyšuje r. člověka; což se r-mem a vtipem chopiti ani stihnouti ne- může; r-mem dostačiti; nestatečnosť r-mu. V. Soudu a r-mu došlý (rozumný); není při zdravém r-mu, kdo . . .; s r-mem pilně se raditi; mysl ve vyhledávání věcí r-mu se radí; dle r-mu svého soud vynášeti. Kom. Ten člověk krůpěje zdravého r-mu nemá; zhruba chybil, že mu r-mu chybělo; r. se mu propadl; ale pro Boha, kam pak jste r. dal?; do toho se nedám, leč bych si na r. sedl; r-mu prázdný; z toho ti r-mu nepři- bude; nedošlosť r-mu; hlav a r-mu sobě zde nekazme. Sych. Jest při zdravém, dobrém rozumu; r. cvičiti, vzdělávati; r. tomu učí; r-mem se říditi; podlé r-mu. D. R-mu do- spělého užívati. V. Děvčátko mi r. v hlavě v šátečku zavíjá ( = pomateným mne činí). Mt. S. 1874. Přichází do r-mu. Aesop. Člověk r-mem přehnaný (mudráček), der Klügling. Us. Dch. Smýšleti nad r. věku svého. Eus. Přichází k r-mu; proklubává se mu r.; dosť r-mu s něco míti; za mák r-mu nemíti; prach máku r-mu nemáš; za kventlík r-mu nemíti. On chlastu nenechá, až r. propije. Us. Hý. Us. Můj r. mi dal, že . . . Hess mich an- nehmen, dass; Samo sebou, jak r. dá. Zdravý r. pohlavkovati (něco nesmyslně pronášeti); Tu člověku rozum vázne; Jest to nad jeho r.; Jde nám na r.,. es leuchtet uns ein; Dáti komu r. (co pro to, pro vítr); Někomu na r. něco klásti; On má r. v loktě, v patě. Us. Dch. To mi nejde na r. Kos. Ol. I. 185. Ty máš r. ale na druhou stranu (— hloupýs). Na i Mor. Kda. Má r-mu jako devět nemoudrých (málo). U Litomš. Bda. Má rozum jako pavouk (o hloupém). U Písku. Šg. Snad až vezme r., bude pilnějším. Us. v Dobrušce. Vk. Má z toho r. (chytrý). Us. Šg. Někoho na r. si bráti (šašky z něho si dělati). Sá. To já ne- chám strýčkovi na jeho r-mu. U Chocerad. Vk. Ta má se mne rozum (umí mnou vlád- nouti)! Us. Vk. Je samé r-my (o dítku, když o něčem mudruje jako dospělý člověk). Us. Sd. Nemá kusa r-mu. Us. Brt. Je r-mu od- běhlý; ujelo mu na r-mě (počína-li si kdo nerozumně). Brt, Má r-mu za celý svět. Us. Brt. R. náš bez vašeho toho stihnouti ne- může. NB. Tč. R. můj v něj neraůž a ve mne jeho (nerozumíme si); Za jeho r-mem já v té věci nepůjdu. Arch. I. 92. Důvod r mu, z r-mu vedený, Verstandesgrund. J. tr. Přeběhl jsem všecko na svém r-mě. Br. Zle svým r-mem vládnouti. Kat. Až za mozk a všecky r-my viděti. Dl. Smysl veršů těchto r-mu nejsprostšímu přístupen jest. Sš. Mt. 37. Kteří r-mu svého úplnou vládu mají; Nálezy r-mu člověckého za svrchovanou pravdu vydávati. Sš. J. 113., 125. Čary, jimiž sprostné r-my jejich mámil a oblu- zoval. Sš. Sk. 97. (Hý.). Když už r. bralo (dítě). Er. P. 467. Přišlo do r-mu, ptalo se na mamu; Jak by mé srdečko nemělo r-mu; Doradil se synek r-mu chytrého, donesl do pece dřeva zeleného. Sš. P. 161, 274., 693. Člověk neumí pozdvihnouti r-mu, aby po- znal, že božstvie není stvoření; Tělo r-mem tlačíme; Každý člověk, v r-mu stoje, má býti mlynář, jenž má z daróv božích dáti požitky spravedlnosti; Ktož chce oko roz- uma svého otevříti, shledá, že . . .; Bóh jazyk s řečí ustanovil jest jako úředníka a slova jako posla r-mu; Ale musieť jazyk býti spraven í v mluvení i v mlčení r-mem, neb jest posel r-ma. Hus I. 61., 146., 209., 220., 225., 232. Za r. sa lapiti, chytiti; Nemá z plna rozum. Mt, S. Netřeba po (= pro) r. za hranice. Jg. V súdný den každý člověk, jenž jest r-mu došel, vydá počet ze svých skutkov; Ktož čte, rozuměj t. j. rozum pilně přilož. Hus I. 263., 301. Ti, kteříž jsú v r-mu tvrdí a hlúpí, tiť mě budú chváliti; Ale již pán Bóh otvierá rozum věrným, že se jim nedadie klátiti; Jiná věc jest r. než pamět a než vóle; Jestli r. pravý a žádosť dobra, tehdy skutek bude dobrý k spasení; Kto chce duchovní dóm ustaviti, musí r-mem hluboko kopati; R-mem opatrný; Tak Kri- stus r. cierkvi svaté otevřel, aby Rozuměla všechno; Doktorové pilným r-mem rozumy čtení svatého přemítají; Kto ho zná r-mem a miluje; Zle někteří, jež rozum (t. dóvod dobrý) přemáhá, před nás kladou obyčej; Zlý obyčej (akkus.) zákon a rozum přemáhej. Hus II. 132., 163., 229., 293., 419., 426., III. 5., 89., 106., 236. To váš r. nese, přináší. Us. Léta maje a jsa v r-mu. Boč. S r-mem jednati. Us. R-mem stíhati. Ros. Něčeho svým r-mem a vtipem dostihnouti, Kram. R-mem něco chápati. J. tr. Už má z toho r, šp. místo: s to. R. zdravý, nejvyšší právo. Pr. Přicházeti do r-mu. Aesop. R-my mu- drcův v té věci se rozcházejí; každý soudí dle svého r-mu ; to dá r. Co r. nedává, čas přináší. Sych. Špláchá rozumem; Utíká mu svoboda před rozumem (prostořeký; vz Tla- chal); Slabý r. na své hlavě jezdí; Snědl r. až po dešťky — a v hlavě pusto. Vz Chlu- bivý. Myslí, že všecky pojedl rozumy (o pyš- ném) ; Všechen mu r. na jazyku stojí (tlachal. Vz Tajemství); Dávej s rozumem a beř s pa- mětí ; Má na r. zápisy (myslí, že mu netřeba se učiti); Za zelena to česané r-my (o mu- drování mladých); Jako by sám r. vařil; Napřáhl r., jako srna ocas; Vyrostá z r-mu (hloupne); Snad ty r-my někde z telecího mozku vytočil; Po lopatě na r. někomu něco dávati (Vz Hloupý); Nedá z sebe r-my vlá- četi (Vz Nedůtklivý, Přemlouvání); Na r. si sednouti (prohloupiti, ošiditi se); K r-mu ně- koho přivésti. Č. Žena bez r-mu, co (= jako) lucerna bez svíčky; Dlouhé vlasy krátký r.; Šálený r. v rynku i na trhu; Drž se r-mu a projdeš celý svět; Jaký r. takové dílo (taková řeč. Ros.). Jg. Ne vše na r., ale více na Boha dáti; Více on má r-mu v patě, než ty v hlavě. Mus. Více stojí kventlík štěstí nežli cent rozumu. Na Slov. Rozum v hlavu nevbiješ a ctnosť ke kůži nepřišiješ. S. a Ž. R-mu nikdy nazbyt; Jest r. nad rozum; Lepší náprstek r-mu přirozeného, nežli čber přiučeného; R. jest rodu sedlského a vtip panského; Domácí chléb, plátno a r. nej- lepší; Raději r-mem nežli sochorem; Kdo od přirození hloupý, v apatice r-mu nekoupí; Komu pán Bůh r. nedá, kovář mu ho ne- ukuje (vz Hloupý. Lb.); R-mem každý se spravuj, neslušného se varuj; R. s léty roste; Zkušenosť dává rozum. R. je řeči okrasa; Hlava bez r-mu je pivní kotel. Km. Kdo prohrává, ztrácí rozum. Kto rozumom ne- stačí, nech kolenom dotlačí; Pohnúť r-mem jako kráva chvostem. Mt. S. Vlastní r. král v hlavě; Zadní r. bez předního co kolo bez nápravy; Dle šatu vítají, dle r-mu provázejí; Z těžka jiným r. spraví, kdo se sám v něm neustaví; Kdo se na svůj r. spouští, bývá hrdý a nemoudrý; Jeden r. dobrý, ale dva jsou lepší; Kdo v 30. roce bez r-mu a v 40. nebohat, tomu nelze čeho se dočekat; R. se cvičením brousí; Často i v haleně chatrné najdeš r-my jadrné; Kdo s pány pobývá, v rozum prospívá; Nedozralý rozoumek jako jarní sněžek; Ač tě bratr můj, však má r. svůj. Pk. To je babský r. Slez. Tč. Snadno blázniti, když r. není. Vz Ztřeštěný. Do Hlou- pova pro rozum choditi, mit Dummheit ge- schlagen sein. Dch. Strany přísloví vz ještě : Pán, PoRoučeti. O r-mu vz S. N. — Na r. dáti = vysvětliti, poučiti, dáti na vědomí, na srozumění, nahe legen, verständigen, zu verstehen geben. D., Sych. Těžce nám přišlo jim tu naši vůli na r. dáti. Har. I. 90.
