Ubrati
Ubrati, uberu, uber, ubera (ouc), bral, án, ání; ubírati, ubírávati, ubrávati. U. = díl něčeho pryč vzíti, pomalu od něčeho bráti, weg-, abnehmen; počet od počtu odtahovati, abziehen; ubíráním schuditi, erschöpfen, ab- zapfen, berauben, ausziehen, erpressen; se = jíti, podali se, zabrati se, gehen, hinziehen, sich begeben. Jg. — co (odkud). Uber ze sudu svršek vrchovatý (bramborů). Us. U. paty — utéci, Reissaus nehmen. Rožn. Anak. 23. — komu čeho (čásť vzíti): hrachu. Ros. Voda břehu ubírá. Ros., Ml. U. ne- mocnému krve. Us. Dch. U. včelám medu. Us. — kde: u punčochy, abnehmen. — koho: své poddané (oloupiti). V. Mimo svůj plat je ubírali (vydírali). BR. II. 616. — komu na čem: na zásluhách, šp. m.: zásluh. Brs. 247. — s adv. Kradí ubírati, V., zpátkem. Har. — se. Kam se ubíráš? Den se ubírá (ubývá ho). Us. Ubiraj sa dcerko ma. Sš. P. 449. Těžko čerstvě jeti, když se kola ubírají (když se bláto na ně chytá). U Kr. Hradce. Kšť. — (se s kým) kam. Starý otec ubíral se se svým synem k městu lesem. Us. Tč. Král ubíral se k Rýnu a odtud do Flander; Ubíral se do Vircpurku ke dvoru císařovu. Ddk. II. 393., III. 219. Vsedl na kůň a ubíral se na jaře se svými do Prus. Ib. III. 92. (Tč. ). U. se do kostela, Ros., na smrť. Kram. Ubírají se na svá místa, na cestu. Us. Dch. Na po- koj ticho se ubíral. Ziak. Tož vodstvo před Boha se ubírá. Sš. Sm. bs. 80. Jak ty slova promluvila, hned se k zámku ubírala. Sš. P. 14. Všechna se do peří ubereš (budeš plna peří). Us. v Kunv. Msk. — se (kam) jak, na jak dlouho (kdy). Jen na čas boho- služby svojí do Jerusalema se ubírajíc; A vy- šed ubíral se podlé obyčeje na horu div- nou; Tudy se s důvěrou nejprve k němu s prosbou ubral. Sš. L. 8., 203., J. 201. (Hý. ). Kola se nám ubírala až po nápravy (blátem). U Rychn. Ntk. Když z Korinta po půldruhaletém tam přebývám do Jeru- salema se ubíral. Sš. II. 75. (Hý. ). — se kam proč. Sedlák hned za rozkazem na zámek se ubíral. Kn. poh. II. 124. — se nač. Ta zem na nohy se ubírá (chytá, lepí). Us. u Rychn. — se odkud kam kudy, jak, s čím. An Sichemané cestou se ku Pánu ubírali. Sš. J. 74. Hrobovým stínem hlubo- kého lesa dvé poutníků se cestou ubírá. Er. Kyt. 88. Ubírám se od vás k svému Bohu z údolí bolesti do vlasti slavné. Er. P. 518. Ot hradu na skálu (ubíral se, obcházel). Rkk. 27. Zástup Bavorů skrze zemi českou bez jeho svolení s davy k Boleslavu Chra- brému se ubírajících. Ddk. II. 77. Ubírati se ze světa. Us. Šd. Že pustou, osamělou cestou se domův ubírati bude; Když pak se Pavel z Řecka léta 58. ubíral na Filippy do Jerusalema; Od Jordana se ubíral do Galiley. Sš. Sk. 102., 191., 202., J. 64. (Hý. ). Tisícové s ním lesem se ubírali; Z Augš- burka přes Brenner se ubírajíc; Biskup Robert sotva se ubíral maně po cestách Řehoře IX.; Vojsko ubíralo se po cestě trstenické k Olomúci. Ddk. II. 408, 430., V. 191., 232. (Tč. ). — se s kým. Jak stala, s plejači sa ubírala: Poďme, pletci, plet do pola. Sš. P. 792. — se čím. Ubrati se peřím (zapeřiti se). U Chrud. Kd. (Keř) potřebuje většího kolíčku, zvlášť ubere-li se tak růžemi jako loni. U Rychn. — se odkud kdy (kam). Samou nocí se od nás ubírali. Sych. Před slunce východem ubí- rali jsme se na cestu. Ml. — se oč. On se moc o to ubíral (ucházel). Us. Vk. — se za kým, za čím. Za ním ubírali se po- mocní vojové; Za nimi ubíralo se ducho- venstvo; Národ veliké své muže poznával, jim porozuměl a za nimi se ubíral; Pře- mysl zjevně se ubíral za politikou oka- mžitého prospěchu; Vysocí prelatové po většině ubírali se za rozkazy papežskými; Ota osvícený posud ubíral se za vysoko vztýčeným praporem Staufův. Ddk. IV. 53., 243., 331., V. 27., 167., 293. (Tč. ). — se v čem jak. Čechy a Bavory v politice za- hraničné ubíraly se jedním směrem. Ddk. V. 149.