Vnuknutí
Vnuknutí, n.. die Eingebung, Inspira- tion (vdechnutí, v mysl vmítání). Z tvého v. V. Z vlastního v. (sám od sebe). D. Z do- brého v. mu pověz své příčiny. Us. Tč. Duch sv. pravil k Filippovi vnitrním vnuk- nutím. Sš. Sk. 103. Tři jsú věci, jimiž plní se hřiech: v-tie, libosť a přivolenie; buď pamětí neb tělestnými čichy. Hus I. 347. V. božské. Němc. Z božího v. to pochází. Ros. — V. = co vnuknuto jest, das Eingeflösste, der Gedanke. Dobré v. mu na srdce přišlo. Kram. — Solf., Boč.