Zabyti
Zabyti, zabudu, yl, ytí (na Slov. zabud- nouti); zabývati = zapomenouti, vergessen; baviti, unterhalten; se = zapomenouti se, sich vergessen; pominouti se smyslem, ne- moudrým býti, blázniti, rasen, toben, wüthen, wahnsinnig sein (V.); dováděti, zahrávati, sich unterhalten, herumtreiben ; zaměstkná- vati se, sich womit bescbäftigen, abgeben, unterhalten. Jg. — abs. Zabývaj, šuhajko. Ja som už zabola. Ťažko je zabývať, čo viděly oči. Sl. ps. 65. Musíš, milá, zabývať, nebudem k vám chodívat; zarástly mi chod- níčky zelenými trávničky. Sl. ps. Šf. I. 59., Sl. spv. III. 116. — co, koho. Zabývati koho, Einen beschäftigen. Dch. Čis zabola moju smlúvu? Kyt. 1876. 23. Žal zabudu. Sl. ps. 2. Šohaj, šohaj černooký, nemožu ťa zabudnúti! ani ťa já nezabudu, pokud kolvěk živa budu. Sš. P. 350. Vazba slov těchto nemálo vtip vykladatelů zabývala. Sš. II. 19. — čeho. Nespívam si preto, bych veselá bola, ale si já spívam, bych žále zabola. Sl. ps. 10. — komu koho. Zabulo mu jí líto. Na Mor. Kld. 251., Tč., Vck. — komu co. Keď som išol (šel) na dol, fajku som si zabol (zapomněl), keď som išol zdola, vítaj, fajko moja. Na Slov. Tč. — co kde. Zabude (zapomene) v nožici bolný trn. Rkk. 62. Zobola kutáč, železnej v peci. Dbš. Sl. pov. VIII. 71. Člověk se tak u té hry za- bude. U Rychn. Hajný zabyl se ve dvoře déle než ostatní. Nár. poch. Slav. 79. Jak půjdete okolo, zabuďte se u nás. Na Ostrav., u Uher. Hrad. Tč. Tak zajala ho táhľa vec, že až i širák zabol v ruke. Phld. IV. 14.— nač (se). Z. na Boha, na svou poctivosť, na práci, na křivdu, na svůj stav. Us. na Slov. Nemôžem ťa zabudnúli, am ťa ja ne- zabudem, dokálkolvek živá budem. A keď ty na ma zabudeš, trestu božieho neujdeš. Sl. ps. 65. Na tebja, duše má, jak živ neza- budem. Sš. P. 797. S Bohem putujte aj vy nazpät a nezabývajte na mňa. Dbš. Sl. pov. Vl. 39. Náruživosť vysmieva se nebezpe- čenstvu a zabudá na povinnosť. Lipa 387. Zabývals se na mne. Bj. Na všecko zabývaš. 81. ps. 149. Nezabývaj na chudobu. Mt. S. 1. 108. — se. Kterýž potok voden (rozvodněn) bude, ten se vždy viece zabude (zdivočí). Výb. I. 1097. 18. Zabyť se někde = pobyti, zdržeti se. Na Mor. Brt., Tč., Vck. To máš, milá, to máš za to, strávili sme spolu leto; ale zimu nebudeme, jako sa my zabudeme (die Zeit verthun)? Sš. P. 81. Mně bude můj král domlouvať, kde jsem se tak dlouho zabyl. Kld. I. 129. Ženich opatrně se vy- ptával, jak se a kolikrát jest zabývala roz- košnická panenka. Jel. Enc. m. 22. Druhdy nevědie, co řiekají mysléce jinam a zabý- vajíce se, a viece mysléce o smilství, o freji, než o pánu Bohu. Hus. II 189. Řekli sú: zabýváš sě (insanis). ZN. Zabývavají sě, když sú veselí (insaniunt, dum laerantur). BO. — se, koho. Z. se hudbou (baviti se). D. Za- bývati se hospodářstvím, chovem dobytka, řemeslem, obchodem. Lpř. J. Z. se nějakou věcí. Us. Kněžic Jindřich právě přibyl z Pa- říže, kdež zabýval se studiemi bohoslovec- kými ; Výpravou tou zabýval se rovněž sněm zemský v Brně; Mimo to zabýval se včelař- stvím. Ddk. IV. 38., 7., 165. (Tč.). Svými myšlénkami se zabývati. Us. Dch. Z. se smyslem (zuřiti, blázniti). Výb. I. 270. — se s kým, s čím. Já se nejraději s češtinou zabývám. Us. Tč. Ešče temu horší zažnú (svíce), co má v domě svoju ženu a se s ji- nýma zabývá, ten hriech odpuštěn nebývá. Sš. P. 380. Již v Lombardii zabýval se s touto uherskou záležitostí; Jak dlouho král s touto myšlénkou se zabýval, nedá se ovšem více dokázati; S cisterciáky král Přemysl v po- slední době hojně se zabýval; S Filippem salcpurskýrn budeme se ještě později zabý- vati; Vojsko české zabývalo se ještě s tak- tickým rozestavením. Ddk. III. 240., 289., V. 38., 284., 338. (Tč.). Potom ode třinácté kapitoly do konce Naší knihy s ním (Pavlem) se zabývá. Sš. Sk. 116 Zabývala se s svými milými (insanivit). BO. Zabývati se s někým (dováděti, pohrávati). Ben. V., Kom., Jel., Kram. (Jg. Slov.) Z. se s čím (zaměstnávati se). Cos. (Jg. Slov.). — o čem. Zabývaj (zapomínej) děvčátko o svojej svobodě. Zpěv. 244. Zabudol (zabyl) si, šuhaj, zabudol si o mně. Sl. ps. 299. Teraz neprídeš, už si zabou o mne. Sl. ps. 298. — kdy. Po mši zabýval se ruční prací. Ddk. IV. 265. Právě tou dobou zabýval se stavěním pohraničně pevnosti hradišťské. Ddk. V. 326. — se kde jak dlouho. Já myslela, že se tam delší chvíli zabude. Us. u Dobruš. — s infinit. Skoro bych ból zaból na Boha volati. Sl. ps. 140. Zima mi je, zima pod okienkom státi, zabol som si, zabol halenečku vzati. Sl. ps. (Tč.). — Vz Zabudnouti.