Zaplésti
Zaplésti, pletu, pleť, pleta (ouc), tl, ten, ení; zapletati, zaplétati, zaplítati, zaplítá- vati, zaplétávati = splésti, uplésti, flechten; zandati, zahraditi, zadělati pletením, ver- flechten, mit Flechtwerk vermachen, ver- zätinen; pletením zavinouti, ein-, verflechten, verschlingen ; zamotati, zamásti, zmásti, ver- stricken, verfitzen, verwickeln, verwirren, verfangen, bestricken; zatemniti, verwirren, verdunkeln; se = vlasy si uplésti, sich die Haare flechten, einflechten ; zamotati se, chy- titi se, sich verflechten, sich verschlingen, sich verwirren, sich verwickeln, sich mit, Jem. in etwas einlassen. Jg. — co: vlasy, Us., cestu (zahraditi), Ros., ratolesti. D. Z. koho. Br. Rozmluvy zaplítati. Kká. Td. 19 Mamka céru zaplétají. Pck. Bs. 5. Kópil sem jí pantlo modró: To máš, milá, na rozchodnó! Děz to pantlo zapletala, přežalostně zapla- kala. Brt. P. 109. — čeho, správně: co. Pomož, má milá, teho plota zaplést. Sš. P. 731. — co, se komu: vlasy. Us. Tak sobě zapletl stezky (t. čistotu zaslíbiv. Zde = zahraditi, pletením zadělati). Št. Maměnka jí lelíček zapletla. Us. Kúpil sem ti pentlu modrú. A jak jí ju zaplétali, přežalostně zaplakali. Čes. mor. ps. 131. Verný môj sivku; už tomu štvrť stoletia, co ma vozíš. Ovisla tá tvoje, ktorú si tak hrdo nosieval, hlava, a bystré kedysi nohy už sa ti zapletajú. Zbr. Báj. 53. Bola by som si radšej šedivý vrkoč zapletala (hořekuje nešťastně provdaná žena). Na Slov. Zátur. — co čím (kde). Proutím zapletám díru v plotu. Us. Domácími válkami koho n. se z. V. Nezaplítej se časnými věcmi; Ptáčník ptáčky vějicemi lepovými zapletá. Kom. Z. se dobrovolnými závazky. Jel. Tkáme plátno, šijeme vrecia! Prepletala som, zapletala som červeným, belavým, bielym harasom. Sl. spv. VII. 233., Mt. S. L 145. Tátoš premenil sa zase na prašivého koníka a len tak nohama zapletal. Dbš. Sl. po v. VI. 36. Bludové méně vážní, jimiž Filippané se zapletli. Sš. II. 179. Smlouvy pro nějaký zisk tělesný s újmou slávy boží činěné, jimiž když se i ten pobožný Jozafat někdy byl zapletl, přetěžce jemu to od Boha váženo bylo ; Kteréžby rozličnými hříchy se zapletly. BR. II. 603. b., 727. b. Zapletu cestu tvú trním. BO. — co, koho, se, kam, (več, do čeho). Růže v kadeře si zapletej. Čch. Dg. 721. Z. v léč, v osidlo, se v nepotřebné práce, se v dluhy, V., v rozepři, J. tr., se ve zlé, Jel., Br., ve válku, Kram., v síť, Us., se v oka. Chmel. Z. se do osidel, do těž- kostí, Jel., se do dluhů, Jel., někoho do svých záměrů, D., si něco do vlasů, Ros., někoho do vojny. Šm. Z. se do sporů, Šmb., do ne- bezpečenství. Šml. Nechtějíce tomu, aby hlouběji zaplétal se do věcí českých. Pal. IV. 1. 97. Zapletše se do soukromých různic a půtek. Odpor ponenáhlu tak se zmohl, že i Uhry a Polsko do něho zaple- teny byly; Tato krajina byla po vymření Babenbergů zapletena v osudy Rakous. Ddk. II. 349., III. 127., V. 292. Z. někoho v kle- bety. Phld. III. 475. Do tří oborů těch (ro- diny, národa a člověčenstva) se zaplita život každého člověka. Sš. Sk. 25. Zapletá lidi v mnohé hříchy. BR. II. 786. a. — co jak. Nezaplétaj mňa na tuho. Sš. P. 436. Mamka dceru zapletává: Nezaplétaj, mamko, tuho. Čes. mor. ps. 227., Brt. P. 89. Z. vrkoče do ocáska. Na Ostrav. Tč. — co, se kde. U nás se život zaplétá a Rozplétá (u nás se lidé Rodí i mrou). Šml. Z. se v provaze, D., v manželském stavu. Kom. Lekno okolo hlavy mé se zapletlo. Br. — se. Zapleť se a nechoď rozcuchaná. — se s kým. Ros. Nechť se s tebou zapletá, kdo tě ještě ne- poznal. V. Z. se s kým do poměrů nepřá- telských, Osv. I. 165., do války. Lpř. J., Ddk. III. 27. Král Koloman s bratrem svým Almošem do nebezpečné pře se zapletl. Ddk. II. 398. S tím rodem v manželství se zapletl. BR. II. 6. a. — kdy. Časem se za- pletl do pochybností. Šml. I. 57. — proč. Pro svój zisk sú mě zapletli ve světské obchody. Hus III. 15.