Zástěra, zástěrka, zástěrenka
Zástěra, zástěrka, zástěrenka, y, f. = vše, čím se něco zastírá, od str v stříti, r se stupňovalo v ěr, vz R. Die Decke, der Vor- rang. — Z. hl. ženská s předu = pasnice, kasanka, předák, pasna, páseň, pásinka, přepasek, předstěra, přípaska; na Slov. rúbek, zrúbek, šata, zápona, záponka; na Mor. také zápaska, zapasnice, zapasnička, die Schürze, das Für-, Vortuch; z hrubé vlny: huňačka, V., Jg., Šp. Z., do které se dává natrhaná tráva: trhačka. Cf. Loktuše. Šp. Z. lepší v obecné mluvě: fěrtuch, z něm. Fürtuch. Z. lněná, bavlněná, hedvábná, plátěná. Šp. Z. mužská (kožená u kovářů, tesařů). Jg., Šm. Z. dehtovaná, Wld., lázeňská, Bade- schürze, z. usněná, das Schurzfell, z. lapací, die Fangschürze, Šp., náprsní, das Latzel- schürzchen. Dch. Cíp z-ry, der Schürzezipfel. Šp. Z-ru zavázati, přivázati, D., ohrnouti. Sych. Krade rád děvčatům zástěry; Platí děvčatům za zástěry. Us. TJ. Ta druhá bude plakať, až í budú slzy ja po zástěrce kapať. Brt. P. 10. Meškala, stála, vrávorala stierajúc slzy do zásterky. Phld. IV. 19. Z-ku v ruce mrviti (= ostýchati se). Němc. Deti pokryly sa za pec, do kúta, materi pod zásteru. Dbš. Sl. pov. VIII. 10. Zďaleka já poznám moju frajerenku : nosí ona vždycky zástěrenku tenkú. Sš. ps. 52. U nás pánu Bohu, keď zem sial (sel), roztrhla se zá- stera (a z nej vysypala sa samé skalie; proto na Slov. mnoho skal). Na Slov. Vz Sbt. Výkl. 63. Krása tělesná nic jiného nenie než z. ohavnosti. Hus III. 145. Pod zástěrou to urobili (tajně); Pod z-rou si to skryli; Přikryli si oni to z-rou. Mt. S. 94. Proto máme z-ry, abychom muže přikrývali = poklesky jejich zakrývali, tajily, jich nevyjevovaly, nevynášely. Na Roudn. Prk. Zavoněla mu zástěrka (zamiloval se). Us. TJ. Zmáčí-li si děvče perouc zástěru, dostane opilce. Us. Chtěl by i kozu, kdyby zástěru měla. Us. Co muž čtyrmi koňmi do domu doveze, žena nehospodyně v zástěře snadno ven vy- nese. Us. Šd. Více hospodyň v zástěrce roznese, než hospodář na voze přiveze. Us. Tč. Každá zástěrka ho plete. Vz Ne- stálý. Lb. Strašiti koho kovářskou zástěrou, vz Strach. Nebáti se. Č. Na každé zástěře uvázne (ženkyl, vz Fěrtoušek). Č. — Z. také = ženkyl. Rk. — Z. na oči, na hlavu, der Schleier. Jel. Mojžíš kladl zástěru na tvář svou. Br. Trhá šalbě s tváře z-ru. Puch. — Z. lodní = plachta, das Segel. — Z. = ne- duh oční, das Augenfell. Ms. bib., Ja. Vz Povlaka. — Z. = štětka, rodidlo samičí je- lení, dančí a srnčí zvěři, das Fruchtblatt, Feigenblatt, die Schürze. Šp. — Z. = zá- mysl, barva, plášť, der Vorwand, Anstrich, Deckmantel. Pod zástěrou, za zástěrou (na oko, na pohled, pod barvou, s obmyslem; tajemně). V. Pod zástěrou náboženství. Kom. Nenávisť k náboženství politických zástěr hledala. Kram. Z-rou býti něčí nešlechet- nosti. Plk. Pod zástěrou práva svůj hněv nad nimi provozuje. V. Jednaní pod zástě- rou. J. tr. Pod z-rou upřímnosti. Nz. Děje se to jako pod z-rou. Š. a Ž. Tak blbý není hřích, aby neuměl své údy zdobiť ctnosti z-rou. Shakesp. Tč. Filipp uměl kořistiti i za doby míru pod rozličnými z-rami. Lpř. Děj. I. 144. Jenž (zlolidé) pod zástěrou slibnou a tajemnou usilují. Sš. II. 117. Zá- stěrka a výmluva. Koule. Pod rozličnými z-rami a barvami ten povyk učinil. Bart. Což jsou za zástěru mívali. Bart. Ďábel vie, že ono (zrádné pokrytstvie) mnoho muože a sprostní lidé pro z-ru, kterú přikryto jest, nevelmi dobře ho spatřiti a poznati mohú. Hus III. 303. Vz Barva, Fěrtoch, Způsoba, Pří krov, Přikrytí.