Zastoupiti
Zastoupiti, stoupím, stup, stoupě (íc), il, en, ení; zastoupati, zastupovati = za něco stoupiti, zajíti, zakročiti, hinter etwas hin- schreiten, hintreten, hinüber treten; stoupiti před koho, aby vidín nebyl, vor Einen treten; do světla, do cesty se postaviti, ins Licht, in den Weg treten; brániti, zastávati, hájiti, vor Einen treten, vertheidigen, beschirmen, schützen; na místo jiného se postaviti, jej zastávati, vertreten, seine Stelle versehen; na se vzíti, auf sich nehmen; najíti, nalézti, antreffen. Jg. — abs. Kůň zastoupil (za pro- straněk). Ros. Pán Bůh zastup (zachraň). Us. Jelen zastupuje (stopu zadního běhu za stopu předního běhu sází). Šp. Kteroužkoli jistotu řádně ukáží pani z Gutsteina od mých předkův, chci já zastúpiti. Arch. IV. 52. Kdo sílu měl, zastupoval (bránil). Kom. — co, koho. Zastoupil ho, aby nebyl vidín. Ros. Z. dvéře. Ros. Z. koho (= hájiti, brá- niti). V,, Br. To vše zastupuji (na se beru). Br. Velbloud vozu místo zastupuje. Kom. Darmo to místo zastupuje. Jg. Potřeby něčí z. (na sebe bráti). Z. úřad (obyčejněji: spra- vovati. Š. a Z.). Z. zemi (jako poslanec). J. tr. Jen co noha zastoupne. Osv. I. 280. Z. nevod (vláčeti). Vz Nevod. Nechať nás právo naučí, mám-li já ty z. čili nic; Žid zastupuje žida zetě svého zabitého a od Oldřicha 4 zl. vzal. NB. Tč. 6., 224 Ponej- více hospodář ten, v jehož domě přístky se drží, službu tu zastoupá. Sš. P. 763. Pan Puška jistec zastupuje je; Jistec zastupuje své rukojmě a zná se k listu; Sazema ten dluh zastupuje; A když byla přede pány žaloba na úřadníky pro to zmeškání, tu jsú páni nalezli, aby to obmeškání Herart zastú- pil. Půh. 1.257., 261., II.320., 540. Správce statku ho zastúpil. VI. zř. 17., Zř. F. I. C. 22. — kam: za sloup. Ros. Jakoby za stěnu zastoupil. Prov. Ros. Již ve své slávě hyneš a jako za stěnu zastupuješ. Br., BR. II. 308. h. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — komu. Nezastupujte lidu mému, když by z města utíkati chtěli. Br. Kráva, kůň si z-pil (vstou- pí-li nohou za řetěz nebo za prostraněk). Us. Šd. — co komu: cestu, Kom., dvéře, Us., světlo, Troj., místo. Jg. Alebo ci (ti) jinša ta dzěvucha milša cestečku zastupovala. Sš. P. 222. Z-pil mi mú pečeť. Půh. II. 198. — komu kde: lidem v lesích (cestu) z., Us., Jr., Dch., na cestách, na silnicích z. Jg., Šm. — co, koho kde: koho v cestě (za- staviti). Troj. Z. někoho před právem, Ros., před soudem (hájiti). J. tr. Zastupuje ho u srdce (těžko mu u srdce). Us. Mark. Má jej pohnati trhem a doma, kdež ženu za- stúpi na její zbožie. Kn. rožm. 16. Aby jej v tom soudu z-li. Zř. F. I. S. 36. Korpo- race náboženské nemohly se před soudem světským samy zastupovati; Arcijahen z-val biskupa u věcech obyčejné správy. Ddk. IV. 273., 274. A v Petru moc cirkevná, v Janu láska zastoupena byla; Kdo místo otcovo u dědice zastoupá. Sš. Sk. 35., II. 44. Jiřík manželku svú zastúpil jest před právem na třech rocích a před čtvrtým právem tu ji opustil jest. NB. TČ. 214. Z. koho v smlouvě, v dluhu u práva, u hospodského (ručiti zaň), Plk.; v jistbě (najíti). Dal. 97. Ty, kteréž soudný den na světě živy za- stoupí (zastihne). Št. Kn. š. 23. — co, koho čím (kdy). Někoho v půtce vlastním tělem z. (chrániti). Pr. m. předm. Nohama kvítí zastoupati. Us. Tč. Císař zastupovati se tam dal dvěma syny svými; Dal se zastupovati strahovským mnichem. Ddk. IV. 51., 64. Něco svým hrdlem z. (za to ručiti). Br. Z. někoho svou přímluvou (chrániti). Štelc. Své svědomí odvodem, sein Gewissen mit dem Gegenbeweise. J. tr. — co, koho kdy : v nebezpečenství, v rozepři (hájiti), Ros., v práci (za něho pracovati). Us. V neděli ho zastupuj« žena. Us — koho stran čeho: stran statku N . . . Žer, — jak dlouho. Po dva měsíce zastupoval kaplan faráře. Ml. — (co) jak. Zastoupil jsem tu summu ze svých peněz (vydal, založil). L. Slibujeme ho z. svým nákladem a prací. Tov. 151. Ta věc tam byla málo, špatně zastoupena, war ver- treten, lépe: málo se vzdělává, pěstuje, bylo jí tam málo a p. Vz Brs. 2. vyd. 270. Zastup s zadu i z přiedu. BO. Otce Nemocna z-pil (nalezl, zastal). Dal. Jir. 121. Zastúpi úval na vzchod na pól. Rkk. 23.-- oč. Aby jich zastoupili před Bohem o jich dobré. Chč. 378. Jej páni jeho zastúpili o ty věci. Půh. II. 145. — odkud. Z. hříšně od hněvu bo- žího. Chč. 378. — koho v čem: v záleži- tostech zemských. Us. Z. někoho v něčem = ručiti za něho. Bart. II. 22., J, tr. Že on je v této věci z strany člověka svého za- stupuje. Mus. 1880. 142. A jestliže by jeho kto z toho rukojemstvie za ten mlýn na- řekl, že jeho v tom z. chce. NB. Tč. 28. Václav zastupuje Martina v tom póhonu. Půh. I. 307. Potom místo jeho v spravování lidu zastoupil. BR. JI. 7. a. — proti komu. Chceme tebe proti Hanušovi z NB. Tč. 53. V tom Jindřicha zastupuje proti Filippovi; Zastupuje svú ženu proti Jakúbkovi. Půh. I. 391. — proč. Zastoupil jej panským nálezem. Půh. I. 211. (II. 254., 344.). — s kým kam. Vinař s čeládkou do rázu zastoupí (do rázu se postaví, počne praco- vati). Art. vin. 1759. — se. On sám před soudem se zastupuje (hájí). Us. Kůň se za- stoupil (zastoupil za prostraňky). Plk.