Zanésti
Zanésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen (a šen), ení; zanositi, il, en, ení; zanášeti, ejí, ej, eje (ejíc), el, en, ení = odnésti, někam donésti, bis wohin tragen, hinbringen, hin- führen, vertragen; na nepravé místo nésti, vertragen, verschleppen; podati, zadati, ein- reichen, vorbringen; naplniti, volltragen, anfüllen ; dáti mu mnoho něčeho, überhäufen ; se kam, sich begeben, wohin gebracht werden, verschlagen werden; se nač, worauf münzen, abzielen, darauf ausgehen; se na koho = podobati se, ähnlich sein, gleichen (na Slov.); se čim, sich beschäftigen, sich abgeben; se, sich erfüllen, sich vollfüllen, vollgetragen werden; kaliti se, trüb werden. Us. Jg. — abs. Slepice zanáší (snáší vejce na místo nepravé). Us. Zanáší. Vz Cizoložník. Lb. — co koho: psa, kotě, dítě; slepice vejce zanáší; krkavec rád věci zanáší; ta voda potok zanáší. Us. Bouře loď zanesla. Us. Dch. Nikde nič! nik sa neohláša, len čo vetor šumot hôr zanáša. Lipa II. 306. Z. cukr = surový cukr do šťávy řepové před druhou filtrací přidati. KP. V. 112. — koho, co kam (do čeho, k čemu, nač, proti čemu, več, zač): psa do lesa, někoho do hrobu. Us. Keď jim už nemá kto am to dieťa do krstu zaniesť. Dbš. Sl. pov. V. 66. Zanesla je synečkovi do lože. Brt. P. 156. A spokojné more zanieslo ho do ďalekých zemí. Ppk. I. 25. Lysimachos až ke Getům zanesl válku. Lpř. J. Už si sa, koníček, už si sa napásol, teraz keby si ma k milej za- niesol. Sl. ps. 239. A zaneste vy mě k mej milej mateři. Sš. P. 144. Kterou (mastí) keď som sa namazala, tak sa mi zdálo, že ma vietor k nej zaniesol. Sl. let. I. 94. Ku Visle pozdrav môj bratom zaneste. Ppk. II. 110. Na východ tě zanesiem, tam milovať budeme sa večne. Ppk. I. 24. Nemôhol by sa ho otec (mať) odriecť, tak sa zanáša na rodiče (jest jim podoben). Na Slov. Zátur. A skušujú (lučiště), zdáliž na prvý by nepuknuly nátah, buď na jakú smrti vystrelené by zanášaly dáľu. Hol.19. I zanese pět sichóv u vojsku. Rkk. 13. Sláva jeho byla se již dávno za- nesla za hranice rozsáhlé jeho říše. Ddk. V. 318. Kde tě tam čert (parom) zanesl? Us. Šd. Slépky nám kamsi zanášejí. Us. Šd. Z. někam kohouta (= zapáliti). Us. Kšť. Půjdu, kam mě oči zanesou. Us. Vrů. Něco do knihy, známky do katalogu zanésti, šp. m.: zapisovati, vkládati, vepsati, dáti, vtě- liti, zaznamenati Šb., Š. a Ž., Brs. 2. vyd. 269., Slov. II. 1195. Cf. Smyšlené věci do letopisů pamětí vnášeti se nepokoušej. Kom. Prosbu, žalobu k někomu, Us., zadosť ku právu (= podati, zadati). Zlob. Kachny k rybníku se zanášejí. Zlob. Odvod na ža- lobu zanášeti, die Einrede einbringen. Zlob Na to se zanášeli (k tomu směřovali). Kom. Na všech věcí částky se zanášeti. Br. To dítě na matku se zanáší (jest jí podobno). Na Slov. Koll. Vítr zanesl loď na písek. Z. co proti komu. Berg. Z něco v les. — co komu. Vítr mi zanesl klobouk do vody. — co, koho, se čím. J. tr., Chč. P. 77. a, Dsky 1. 197. Nějakou myšlénkou se zaná- šeti; Z. koho čím. Dch. Rybník bahnem, pískem se zanáší. D., Šp. Svatyni nečisto- tami; někoho pracemi, péčí a starostmi; se mnohými věcmi z. V. Z. se válkami, pra- cemi, marnostmi, Kom., někoho dary. Apol. Řeky mrtvolami se zanesly. Plk. I malá nóška (nůška) daleko nesením se zanese člověka obtíží). Na Slov. Potřeba někdy se kratochvílí nějakou z. Š. a Ž. Kancelář věcmi lehkými z. (1650). Er. Z. se čím = zaměstknávati se. Řeka celou cestu, louku štěrkem zanesla. Us., Šd. Průplav zanesen byl pískem. Us. Pdl. To jsou dobří lidé, když tam k nim přijdete, oni by vás všec- kým zanesli. Us. Šd. Zanášeti se astronomií, studiemi. Mus. 1880. 376. Zanášel se zalo- žením nového kláštera v Třebíči; Zanášeli se úmyslem, dáti zrušiti zvolení jeho. Ddk. II. 378., 457. Lidé, kteří bludy a scestnými vývodky zaneseni jsouce nesličně a ne- j správně o Bohu soudí; Z. se trním. Sš. I. 42., P. 36. Větrem byli zaneseni. Ler. JM. jednak tou jednak jinou kratochvílí zaná- šeti se ráčil. Žer. 346. Z. se pískem. Har. II 106. Srdce nepravostmi se zanáší. Kom. D. 139. Stavitel, když stěny pořádá, stře- chou se nezanáší. Kom. D. 76. Co ty mne těmi časnými věcmi zanášíš? BR. II. 57. b. — se s čím, s kým. S orbou, s hudbou se z. Hol. 78. S tou myšlénkou se zanášel. Us. Tč. Poněvadž my dáleji a déleji nemů- žeme zanášeti se s rozdělováním tím. Sš. Sk. 69. S touto otázkou se dále z. nebu- deme. Ddk. III. 121. S jejímž obnovením v blouznivé mysli své se zanášel. Ib. II. 57. Z. se s kým — obcovati. — se. Rána se zanáší (rozstřikuje se, nedosahuje cíle). Loď se zanesla (jinam se nesla). D. Zpěv se za- nášel, až údolí hlaholilo. Němc. Chmári sä, chmúri sä, mračí sä, oblací sä, zanáša sä, zadážďuje sä. Hdž. Šlb. 55. -- co, se komu. Což mně ho ptáci zanesli, vítr za- vál, anebo mi ho zlý člověk vzal? Němc. I. 111. Ach Bože môj, ktože môjmu stariemu jiesť zanesie? Dbš. Sl. pov. I. 41. Ty moje kochání, zanes mu snídaní. Sš. P. 196. Za- náša sa mu (chce se mu spat). Us. na Slov. Zátur. Aspoň chýr o mne otcovi zanesieš. Dbš. Sl. pov. VI. 35. — kolik. Zaniesla by mu za pohárik vína; nelen za pohárik, ale pohár vína, aby byl červený ako ta kalina. Sl. ps. Šf. II. 144. — kdy. Král toho času rozšířením města se zanášel. Ddk. V. 140. V té době zanášel se Přemysl ve- likými záměry ; Zanášeli se již před dvěma léty myšlénkou na místo Viléma dosaditi Otakara. Ib. V. 28., 315. Kdo v manželství zanáší, nesvornosť si snáší. Vz Domácnosť. Lb. — jak. Ak ma na chrbáte zanesieš a čo len pred bránu, pomôžem ti. Dbš. Sl. pov. V. 67. Letmo je tam zanášel. Dač. I. 170. Sedlo pridá; i v tom vyšvihne se naňho ochotný a v behu pospešném divokej sa do pótky zanáša; Až v posled zlomení od- pornou Nemci porážkou ustupovať začnú a krok nazpátky zanášať. Hol. 19., 116. Pří- lišně někoho něčím zanášeti. Žer. 342. — kde. Jako podnes zanášel se i tehdy dů- myslný hospodář na Moravě vedlé rolnictví pěstováním vína; Antifonarius, v němž za- nešeny byly antifony na celý rok i s notami hudebními (vz Z. co kam). Ddk. IV. 165., 282. Žalobu u soudu z. Vz Žaloba. Posp. Zbúren takovými Karolmana slovmi král Svatopluk sem tam se sebou sa na mysli zanáša. Hol. 16. — se v čem. Vždycky sa len v mužském neunaven zbrojstve zanášel. Hol. 12. — co za kým. Tak by sa ten, za kterým veľkú sme zanášeli nádej, bez krvi a ztráty vojsk zámer náš predca do- sáhol. Hol. 103. — co komu proč. Pod tým časom navarila Ježibaba žaby a kázala, aby jich Ludmila sluhovi na obed zaniesla. Dbš. Sl. pov. I. 39. — s inft. (účelným). Zanésl sem si boty spraviť. Na Zlínsku. Brt.