Voda
Voda. Cf. Mkl. Etym. 393. a., MS. 314., Šfk. Ruk. 103., Kram. Slov., Rosc. 36., Krč. G. 68.—70., Rk. Sl., Mách. 10., 39., 40., 141., 168. V., mare, Ž, kl. 23. 2. (obyč.), aqua. Ib. V. tekúcie. Ž. wit. Rozbor vody (analysa), Šfk. Ruk. 104., synthesa vody, 104., 107. (ponderalná, volumová), fysické vlastnosti vody, 109., v. chemicky vázaná, 113., krystallová, 114., pramenitá, 124, při- rozená, 124., říčná, 127., mořská. 128. V. běhutá či tekoucí, bezbarvá, kapalná, prů- hledná, průzračná, studničná, tekutá. Us. V. křestní, křticí, křtitelná, kropicí, pože- hnaná, tříkrálová, žehnaná. Hnoj. O vodě a činnosti její skálotvorné. Krč. G. 7. nn Mechanické účinky dešťové a říčné vody. Ib. 38. Všeobecné účinky vody na zemi. 37. Činnosť vody říčné, 43., mořské, 51.—53. Chemické účinky mořské vody. 56. Che-mický rozbor mořské vody. 56. Účinkyvody skalami prosakující. 65. O vodě, o je-jím složení, její vlastnosti, přísady. Vz KP.V. 502. V. v pekařství, KP. V. 681., v my-dlářství. VI. 19. U každého stavidla složi-tého rozeznává se v. vrchní, t. j. výše le-žící voda před stavidlem a v. spodní, t j.voda za stavidlem na druhém konci jeho,jejíž hladina jest níže než předešlé. NA. IV.255. Co sem si nažala včéra, dneskaj, vše-cko mně žebrala v. česká. Val. Vck. Za-hnal mě až k vodě (do úzkých). Us. Svedlna ně vody mořské. Jir. Anth. Člun u vo-dách sě plazí. Alx. Však mě v. nesebere(nestane se mi nic zlého). Us Bkř. Na vodujíti = pro vodu. Mor. Kd. Vodu pije ža-bička. Brt. N. p. I. 287. Nepustiti někohok vodě (něco mu překaziti). Us. Je mi, jakovodě v koši (nevím, kam dříve). ČT. Tkč.Byl, jakoby ho do vody hodil, nejedl, ne-pil. U Rokyc. Fč. Nepochybuji, že jiným navodě psáti budu (marně). 1507. Wtr. Us.Rgl. Kěrak nemám plakat a smutná naříkato věneček svůj; spadnul mi do vody, dovody studenej, kdo mi půjdě pruň? Pís.slez. Šd. Voda je sice doktorka bez diplomu ,ale více dokáže než všecky lékařské fa-kulty. Šml. Dyť v. není kmotřenka (říkají,když kdo ze skromnosti odmítá čistý ruč-ník, talíř a p.). Obz. Začátek vody konecchleba (říkají mlynáři, když při velké voděmlíti nemohou). Us. Kšť. Kdo chce čistouvodu, jdi pro ni ku pramenu. A zbožie(jmění) jde (přibývá) jako z vody. Výb. I.173. Z jara korec vody — věrtel bláta; napodzim věrtel vody, korec bláta. Us. Kšť.Čistú vodu pán Bůh stvořil, by všem zdravízachoval. Pís. Šd. V. mladým, víno starým.Rr. MBš. Jez chléb a pij vodu, nepřijdešna chudobu. Obz. Měkká voda tvrdý kámenhlodá. Slez. Šd. V. je dobrá hlavě; Blaho-slavená voda, ta rozumu nekalí; Kudy v.jednou tekla, poteče opět. Bž. exc. V. ži-vota. Cf. KP. V. 394. Vodou tříkrálovoukropí ve staveních, aby tam nehořelo; Kdose myje vodou z měděnce, tomu prý lidénepřejí. Us. u Bydž. Kšť. — Hádanky.1. Když vody nemá vodu pije a když vodumá, víno pije (mlynář). Mor. Brt —2. Běžíto k potoku, od roka do roku, a vždyckydo předu a nikdy do zadu, pověz mi pro-roku, co je to? Brt. Dt. 153, Km. 1886.753. — 3. Jedno běží, druhé leží, třetí sena to dívá a nad tím hlavou kývá (vodatekutá — kamení — vrba u vody). — 4.Jedno praví: běžme! druhé praví: ležme!A třetí: kývejme hlavama (voda, kamení,šáší ve vodě). Brt. Dt. 156. — V. = loď.Sedla v Hamburku na vodu. Kv. 1889. č. 5.— V. = tekutina k vodě podobná. V. chlo-rová. Kk. Fys. 72., Schd. I. 294. Vodičkaz tabáku (v mokváčku). Rgl. — V. porodní.Vz Kžk. Por. 11., 49. — V., pl., n. = bahnitámísta. Půjdeme na voda. U Hořic. Hk. — V. bílá = množství nepatrných měkkýšůva korýšů, jimiž se voda až zbarvuje a ježjsou hlavní potravou velryb. Osv. 1886.