Spadnouti
Spadnouti, dnu, dni, dna (ouc), dl a dnul, dnutí a dení; spadati, spadávati, spado- vati = spadnouti s hůry, herab-, herunter- fallen, abfallen, von einer Höhe fallen; na hromadu padnouti, sesypali se, ein-, zusam- menfallen, einstürzen; ubyti, fallen, abneh- men ; se = hubeněti, abfallen, mager wer- den; pukati se, rozpadati se, zerfallen, zer- bersten, zerspringen. Jg. — abs. Déšť spadl, lešení spadlo, voda spadla. Us. Cena věcí spadá. Kom. Spadl veliký příval. V. Má na něho spadeno (= zlosť, s vrchu). Us. Fch. Literatura sem spadající (einschlägig). Dch. Na osice listí vadne, dyž uvadne, dolů spadne ; Zrálo jabko, zrálo, jak dozrálo, spadlo; A dyž ono (jabko) spadne, po zemi se kúle (koulí), už sa můj syneček po tom světě túle (toulá). Sš. P. 280., 418., 588. — odkud (jak). S příkrého místa po hlavě spadnouti; Spadl hlas s nebe. V., BO. S. s vozu, s koně. Ros. S vína spadá. Kram. S vysoka s. Jd. S veliké cti a slávy s., V., s důstojnosti. Jel. S. s koně. Rkk. Pane, to babici spadne s kopy groš (nepodaří se jí). Us. Vk. Krásná panna stála před ní, jako by s oblak byla spadla. Erb. Sl. čít. 81. Mlč, plácale, dáš mi, až spadneš s nebe (= nikdy). U Žamb. Dbv. Se schodů po hlavě s. Er. P. 251. Prsteň s prsta spadně a vínek uvadně; Ten dóbek uvadne, lestí (listí) z něho spadne, tak se naší lásce nekdy konec stane ; Škoda tě lípečko, spadnú s tebe listí; A dyž s koňa spadnu, šabla mně zazvoní; Nezhynu na zemi, zhynu na koňovi, s koně dolů spadnu, palaš mně zazvoní; Z jalovečky bude masa, a z děvečky spadne krása; Z mála bych ti, vrabče, dala, ežby z tebe hlava spadla. Sš. P. 111., 236., 549., 579., 592., 627., 697. Užitky, ježto s královstvie spadají. Arch. I. 67. S. se skály. Alx. Ruboš vazem (= na znak) s koně spade. Rkk. 43. Sukně vet- chem s něho spadla. Pass. 614. Jakoby hora (kámen) se mne spadla. Hš. — čím. Spa- dají fíkové větrem. Aqu. S. láskou na ně- koho (nenadále se zamilovati). Ros. Ty země pravem přirozeným naň spadly. Let. 160. Spadne-li Litva na prsy břemenem. Vz Brt. Instr. 15. Vězením se spadnouti, trápením. Us. — kam (komu). S. v nepřátely. St. skl. Voda spadává na kola. D. Spadá na mne s něho dědictví. Jel. Dědina jeho na dceru spadla. Št. Kn. š. 159. Veliká pohroma na křesťany od pohanuov spadla. Pass. 530. Chlebili (vdova) s dětmi zlé i dobré s nimi trpíc, její věno na děti spadá; Nebude-li žádného, na krále (díl ten) spadne. O. z D. Neb na ně všecko jako na dědice spadne. Kn. tov. 83. Umře li jeden z nich a nezů- staví po sobě dědiců, statek na druhého ži- vého spadne. Kol. 64. To poručenství spadne na nejbližšího přítele. Zříz. F. I. F. XXV. Spadá dřímota na lidi. BO. K zemi s. Alx. Ta naše Anička na kolena padla, by jí ma- kověnka do fěrtúšku spadla; Jako polní kvítí ve dně v noci svítí a pak uvadne, do vode spadne; Esli mne ošidíš, ten hřích na tě spadně; těžko budě, synku, zapomínať na mne; Á já plaču a naříkám dávnej pří- hody, měla sem vínek zelený, spadnul do vody. Sš. P. 226., 273., 283., 352. Že i jiné národnosti v povšechné to stočiště spadají; Vážnosť všech církví apoštolských na ni (církev římskou) spadla. Sš. I.12., 23. Ten statek zuostalý aby na druhého spadl. NB. Tč. 192. To jest na Markrabími milosť spadlo. Půh. I. 201. Spadlo na ně chtěnie. Kat. 2478. Spade bezduch mezi mrchy. Rkk. 57. S. v chladnú vodicu. Rkk 60. Bázeň veliká spadla na ty, kteří . . . Žalan. 12. Spadl los na Matěje. Pass. 232. Veliká pohroma na křesťany od pohanuov spadla. Pass. 530. Spadnu na tě všecky kletby tyto a chopie sě tebe; To pokušenie spadlo na ty, kteří... Ale však čeho sú sě báli, to na ně spadlo: báli sě ztratiti zbožie, to sú ztratili a k tomu duše. Hus I. 55., II. 87., 124. Veliká hróza na všecky spadla. BO. Vše mi na hrdlo spadlo (na starost! mi dáno). Mus. Ptáci do obilí spadli. Děla jich do hlubin dunajských jim spadali. Bart. Číhaři celé Hejno do kře spadlo. Us. Kdo se bojí jíní, spadne na něj sníh. Prov. Bl. — (odkud, kam) jak. Ať hodím kočku jak chci, vždycky spadne na nohy (darebáka nenapravíš). U Žamb. Dbv. (Ten purkrecht) spadl jest na pana plným právem mimo jich vuoli. NB. Tč. 159. Ježto naň odmrť z práva spadla po Brázdové; Nechce mi jich dáti, ježto na mě spadly na díle. Půh. II. 407., 441. A hvězdy s nebes spadaly jsú na zemi. Pass. 12. — od čeho (odkud, kam). Dobré z nôh nespadne od strachu. Mt. S. Zbožie, ješto jest na mě spadlo od mých předkóv; Dědictví na mě spadlo od mého otce. Půh. I. 180., II. 82. Od nich počátek biedy spadl jest na děti. Hus I. 294. Daj pán zemi tvé přieval prašný a s nebe spadni na tě popel, až i budeš potřien. Hus I. 55. Od prarodičů smrť na nás spadla. Sš. I. 63. Měla sem milého ko- minára, spadl mi z komína do Dunaja; .Spadl s hrušek do podušek, spadl jako vtáček, dé (dej) mně můj potáček. Sš. P. (659., 7G2. 8 nebes u peklo s ním spadli. Kat. 1898. — přes co: přes vozy. Alx. 1120. kdy. Srncovi pod zimu rohy spadají. Jg. Slovn. Ten list na tři sta hř. vzal, ješto jest po smrti otce mého na mě spadl. Půh. I. 170., II. 6, 120., 513. (Tč.). — komu, čemu. Spadl mu čípek (1. zapálil se; 2. umlkl). Sych. Čepy mu spadly (umlkl); Spadl nu zub (nemůže se vymluviti). Prov. Sych., Jd. Obilí, vínu spadá. V. Tomu spadly my- šlénky (neví, co mluví). U Domažl. Němc. Štědrý groš na střechu uvrže, dva mu spad- nou, Prov. Jd. — na čem: na obilí spadlo. V. Dobytku spadlo na ceně. Us. Na zboží spadlo. Us. Dch. — čemu kde. Obilí spadlo v trhu. Jd. Spadlo mu v krku (otekly mu žlázy v krku). Us. Sk. - po kom, po čem na koho. Ješto naň spravedlivě spadlo po sestře po jeho; Což jest po jeho otci naň spadlo. Pňh. I. 288., 295., II. 130., 358. Sta- tek spadl po otci (po něčí smrti) na syna. Tur. kron., Dipl. 1417, Jd. - komu čeho: Tomu trému ceny spadá. V. — se. Spadá se neužilec. Sych., V. Ten se spadl (zhube- něl). Us. Kf. Byl se měl spadnouti (se roz- puknouti). St. skl. — se čím: žalostí (pu- kati se). Ctib. — se oč. Musím jí vóz vi- sutý kupiti, bych se měl i hned o to spa- dati. St. skl. — adv. Čím výše sě pozdvi- hneš, najvyšší najníže spadneš. Hus I. 284.