MocnýMocný, mocen, cna, o; kompar. mocnější. M. = kdo s něco býti, něco učiniti může, možný, silný, mächtig, kräftig, stark. M. ruka. Sob. M. pravice, Vrat., přímluva. D. M. jako kůň, Pk., jako buk. Pk., Mt. S. S mocnějším se nevaď a s nepřítelem se neraď. Č. Aby skrze mocné přítomnosť řečníků chudým ne- byla odjímána. CJB. 383. — čeho. Když by mne mocen byl, aby mne o hrdlo připravil. Hl. Smyslů svých mocen nebyti. Nebyl jsem sebe mocen. D. — čím. Kdo jest přednější časem, bude mocnější právem. Vš. — s in- finit. Jest mocen to učiniti. Br. Mocen jest od tebe mne sprostiti. Pass. 396. Mocen-li jest Bůh zase vštípiti je ? Br. — nad co: nad vše. Kat. 1248. — nad čím: nad vším věkem. Kat. 1778. — M. = odjinud moc ma- jící, mächtig. M. mocnář. V. — na co: na lid mocný. Ros. — v čem: v přátelích, Pulk., v slávě. Kat. 1295. Pán mocný v rodě i v udat- nosti. V. — M. = svobodně jednati mohoucí, volný sobě, mächtig. M. dědic, Zlob., poruč- ník, vz Poručník. — čeho, koho. Sebe samého mocný a sobě volný. V. M. zbožie (statku); dokudž by byli toho zbožie mocni. Arch. I. 140. Když tvój Bóh jest mocen všeho. Kat. 1772. M. těla svého. Št. — Výb. II. 64. Postupujeme k jmění držení mocnému a vlast- nímu. Faukn. Žena není sama svého těla mocna. V. — čím. M-ný zbožím a přátely. Troj. 424. — kde. Mocná jest v statku muže svého hospodyně a on mocný v statku jejím hospodář. Pr. — M., pevný, stálý, jistý, upevněný, stvrzený, utvrzený, kräftig, fest, gewiss, mächtig. Jg. Mocnými provazy svá- zati. Jel. Mocní mocné muky trpěti budú. Št. Za mocné míti, potvrditi. V. Mocný dů- vod. Kom. Nezdá se býti mocné, což nemůž býti počestné. Pr. M. smlouvy. Kol. 39. — M., působný, silný, co svou mocí působí. M. píseň. Cyr. Z mocna hrdla volá k bohóm. Rkk. — M., právo konati mající n. dávající. Macht-. Jsa mocen ji o hrdlo připraviti. Půh. ol. 1475. Mocen něčího hrdla. T?v. 119. Poručník každý jest sirotkův i jich zboží do jich let tak mocen, jako otec sám. O. z D. A kdyžby jeden propustil z těch tří, aby to mocno bylo, jakoby všichni pro- pustili. O. z D. Listem mocným (Vollmacht) moc na zisk a ztrátu někomu dáti; K čemu povolení dáte, to mocné býti má. Zř. Fr. I. Kdožkoli na mocný list královský poručen- ství udělati chtěl. Zříz. z. 1545. Vz více v Gl. 157. M. list, list mocnosti, Vollmacht. Faukn. Má od sebe město poslati dva s mocným li- stem. Vladis. zříz. zem., Pr. M. slovo, vý- pověď, Jg., skutek, čin, jednání, výrok. J. tr. — M., silný, veliký, široký, tlustý, statný, dvě třetiny a druhé (mocniny) násobeny zlom- kem, jehož čitatel je minus a třetí (mocniny) a jmenovatel dvě x třetí (mocniny), uvede- ným na (mocninu) minus druhou, násobeno šesti a druhé (mocniny) x minus druhé celé na třetí (mocninu), děleno čtyřmi devítinami násobenými zlomkem, jehož čitatel jest x minus druhé a jmenovatel a třetí (mocniny), uvedeným na minus první (mocninu), násobeno dvanácti a minus druhé dělenými x třetí, celý výraz násoben osmi sedmadvacetinami a druhé x čtvrté (mocniny). Stč. - - Pozn. Je-li exponent číslo lomené, nevynechává se slovo mocnina a čte se tedy ku př. x 2/3 = x na mocninu dvě třetiny; x—1/2 = x na mocninu minus jedna půl. Stč. Povýšiti, uvésti na moc- ninu druhého stupně; umocniti na druhý, třetí stupeň; dvojmocniti, zdvojmocniti, ztroj- mocniti. — Potenciand, lépe: dignand = mocněnec, základní číslo mocniny. — Po- tenciator, lépe exponent = udavatel n. vy- kladatel mocniny, udavatel stupně mocniny, mocnitel. — Potenziren mocniti, zmoc- niti, umocniti, povýšiti n. uvésti na mocninu. Součin se umocňuje zmocněním jednotlivých jeho činitelův — Potenzreihe = řada mocni- nová. — Potenztafel, tabulka mocnin, moc- gross, mächtig, stark. M. kůň, úd, paže a bedra, věc (hrubá, tlustá), zmrsk, žíla rudy. Mocný jako kůň, jako buk. Pk. — v čem. Je mocnější v životě (tlustší). Jg. — M., branný, gewaltig, gewaltsam. Mocnou rukou na někoho táhnouti (s vojskem). Troj. Bra- niú mocnú. Rkk.
