Veřejný
Veřejný = k veřejím náležející, zu den Thürpfosten gehörig. V. hák (veřejní), die Thürangel. — V. = hlavní, stěžejný, cardi- nalis, Haupt-. — V. = zjevný, všem známý, otevřený, obecný, öffentlich. V. ulice, krám, prodaj (dražba), pokání, kuchyně (Garküche, f. ). D., učitel, místo, zahrada, Us., potřeby. J. tr. V. knihy n. pozemní, jednání, vyučování. Vz S. N. V. čtení (Publicum; Vorlesung), vyznání víry, list (offener Brief); K v-mu mínění hleděti; V-né mínění se obrátilo; Neposuzuj člověka dle jeho sladkosti v-né, ale dle toho, jaký jest v domácnosti; On má své dříví na v-nu, im Freien. Us. Dch Na v-nu to se stydí; Já to nemůžu tak říct na v-nu. Us. u Chocer. Vk. V. služby boží; v-ná kaple. Us. Šd. Bezuzdnosť a libovůle v-ných úředníků. Djdk. IV. 67 V. dobrodiní. Dch. V-né fondy. Šd. V-ný jednatel, öffent- licher Agent. J. tr. O řím. a řec. veřejných hrách a obětech vz Vlšk. 373. a 328. V-né slyšení v kolleji Karlově. Tk. IV. 123. — V. = všech se týkající, obecný, gemein, gemein- schaftlich. V. dobré, Us., vlasť, věc. Kom. V. právo, vz Právo. V-ná církev svatá. Štr. Ř. zapověděl, aby žádný biskup veřejným biskupem se nenazýval. Štr.