Minouti. — abs
Minouti. — abs. To již m-lo. Št. Věc Bohem souzená nemine. Us. Donedž nemine liud tvój. Anth I. 3. vd. 7. Dnové minu. Ž. wit. 143. 4. Úrokové zadržali miňte. Pal. Nemine dňa, aby tam nešel = jde tam každý den. Us. Vhl. Dobré, jemuž jest minúti, das vergänglich ist. Št. N. 53. 16. Jakž ta potřeba m-la. Št. Kn. š. 155. Cesta, co by mohly dva vozy m. Wtr. Shledají-li, že jest tu co škodného, to má m. a opraveno býti. Půh. I. 203. Až mine sedum let. Sš. P. 87. — co, koho. Nelze toho m. Dch. Kupec minul všecku sůl (vyprodal). Mor. Brt. Mtc 1878. 37. Pakli moji radu mineš. Ezp. 2108. Až kněžicě mladosť minu. Alx. Mine najú vše zlá ztráta. Mst. Všecka hróza ji mine. Pravn. 1573. Co protivenstvie přijde od čeledi, to již minúc. Št. Kn. š. 69. — čeho. Miň té řeči a nesmícej našich panuov. Kat. 166. — kdy. Dvě letě minule o sv. Marga- retě. NB. Tč. 286. Minuly po malej chvíli. Sl. sp. 161. Běh tohoto světa skoro mine. Št. Kn. š. 67. — kde. A ty všecky věci minuly n;ezi námi i býti mají umrlé. Půh. I. 374. M. se u lidí s účinkem. MP. 4. — jako. Den bez tebe mi v smntku minul. Exc. Všecky ty věci m-ly sú jako stien; Nevědě, minú-li mnozí peklo božím milo- srdenstvím; O kak ruče mine ta smilná la hodka. Št. Ku. š. 24., 133., 184. Uličky jsou tam tak úzky, ze jen s obtíží mohou se m. dvoje nosítka, einander ausweichen. Mour. — kam. Mareta pravila, že pět vozóv m-lo (mimo jelo) do Budějovic. Pč. 43. -- odkud. Z srdce mu těžkosť nemine. Smil. v. 1784. Z mysli pak ti mine bída. Kká. Duch mine ot něho. Ž. wit. 230. — co čím. Ta slova mlčením minuch. Kar. 20. — se. Já bych se minul (vystačil), jen kdyby děti byly za- opatřeny; Minul jsem se (vystačil jsem) bez toho. Na Hané. Wrch. Míňáme sa, jak možem ; Múka sa míňá (má odbyt). Mor. Brt. Mtc. 1878. 37. — se o čem = vystačiti. Mine sa o chlebě. Brt. Mtc. 1878. 37. se čeho. Chleba se mnoho m-lo, wurde viel ver- braucht. Na Hané. Wrch. Vráť se mi, vráť se mi, bo sa smyslov miniem, od žalu, zá- rmutku za tebou zahyniem. Slov. Bl. Ps. 90. Už sa ich míňá (ubývá, jest jich méně). Mor. Brt. D. 230. Všech vod se m. Výb. II. 1017 — (se) s čím. M. se s účinkem, Mour., Šml., s cílem. Us. Pdl. Již sem sě s tobú m-la. Hr. ruk. 159. A se zlú sě po- tku mine. Smil v. 1194. Miň se s nimi (se zlými). Sv. ruk. 197. — Úřad s královou smrti nepřestal a neminul. V. — se bez čeho. Bez té tROŠke se mineme (obejdeme). Us. Neor. Minem sa bez něho; Nevím, mine-li se zítra bez déšča. Brt. Mtc. 1878. 37. Cf Zminouti, Míňať. . Minovati. Výb. 1. 132., Ž. wit, 128. 8. Minuje (pertransit, praeterit) prikázanie. BO. Rosa ráno minující. BO. — co. Minujíce vlasť galilejskú. ZN.