3. Vid
3. Vid, u, m. = vidění, zrak, oko, das Vermögen zu sehen, das Gesicht. Vôkol na zpôsob lišky poprezeral dobrotu a úrodnosť zeme, na koľko stači lúdsky vid. Let. sl II. 16. Jenž s pánem toliko na videch někdy a zřídka obcoval; Byv k tomu ode Pána videm pobodnut; Ihned byli poslušni vidu toho. Sš. I. 3., Sk. 191. (Hý. ). Ulekú sě u Vla- slava súcí, upěchu vzhoru na stráň otsud skryto před Čstmírovým videm. Rkk. 23. — V. = co se vidí, podoba, pohled, vidění, derAnblick, was man sieht, das Ansehen, Aus-sehen, Gesicht, die Erscheinung. S videmzevnitřním souhlasí mysl ohnivá, mit demäusseren Aussehen. Č. Neukázalo se liduv tom vidu ono město. Měst. bož. IV. 97.Mojžíš uzřev divil se vidu. Sš. Sk. 80. Dleslov Pána Bůh způsobu či vid nějaký má.Sš. Není o něm ani vidu, ani slychu. Us.,Tč., Č., Koll., Rst. — V. nerostu, der Glanz.Vz Nerost. Vid nerostů záleží v lesku,v barvě a průzračitosti nerostů. Je buď ko-vový (má-li nerost kovový lesk, kovovoubarvu a je-li neprůhledný) aneb nekovový(nemá-li nerost některé z těchto vlastností).Bř N. 76. V. polokovový. Ib. 76. — V. = vida,die Idee. D. — V. (figura, die Figur), mluv-nický, grammatische Figur, Abweichung vonder gewöhnlichen Ausdrucksform; zvukový,phonetische, musikalische Figur: obsahu,Figur des Inhaltes; slovný, die Wortfigur;rozměrový), figura scansionis; skladebný n.slovoskladný, fig. syntactica; slohu n. slo-hový, die Stilfigur. Nz. Je tu vid v písměsv. nového zákona veleřídký. Sš. II. 144.(Hý. ). Šetření vidů slovesných nepohodl-nějším se nám vidí a nepohodlnějším. Kos. V. jest zvláštní způsob mluvení, který se od obyčejného způsobu v mluvení odchyluje a kterým řeč plnější, kratší, živější a mocnější se stává. Dělí se na vidy mluvnické nebo grammatické a řečnické. První odchylují se od obyčejného způsobu, jak se v mluvnici vymezuje, druhé pak k tomu se nesou, aby řeč učinily živější, lahodnější a mocnější. V. mluvnické. Vz (čísl. znamenají stránky v Zk. Ml. II. 150. —184): allegorie, jinotaj 177., alliterace, souliternosť 173., alluse, na- rážka 171., anafora, opakování za začátcích 167., anakoinosis, k soudu podání n. po- rada 183., anakoluth, výšin z vazby 159., anticipace, předjímání 152.. antimetabole, opačnosť s přestavením 179., antitheton, protiklad 179., apokrisis, vz response, apo- siopesis, zamlčení 183., apostrofe, obrácení řeči k někomu, 180., assonanoe, souznění 173., asyndeton, bezspoječnosť 171., diaporesa, rozpakování 183., distribuce, rozčástění n. zjednotlivení 176., ekfonesis, vzvolání 182., ellipse, výpustka 153., emfasis, důraznosť n. významnosť 171., epifora, opakování na koncích 167., epitheton, přímětek n. příči- nek 175., eufemismus, lepomluv 172., gra- dace, postupování 172., harmonie, souhlas- nosť 173., hendiadys, obdvojení 158., hyper- bole, nadsazování n. nadsázka 172., hypo- typosis, vyobrazení věcí 174., hysteron proteron, konecpřed 158., individualisace, interrogace, otázka 182., interrupce, pře- tržka 171., ironie, opačné dotýkání nebo úsměšné mluvení 179., isokolon, rovnosť členů n. rovnočlení 174., komparace, při- rovnání n. připodobení 177., koncesse n. synchoresis, připouštění 184., congruence, shodnosť ve slově a věci 173., konsonance, srymování 172., kontrast, rozmar 178., kor- rekce, napravení n. odvolání 183., kumulace, hromadění 170., litotes, zjemňování 153., meiosis, zmalení n. zmenšení 172., metafora, přenůška 159., metonymie, přijmenování 164., onomatopoiia, napodobení zvuků n. zvukopodobí 173., oxymoron, vtipné sobě odpírání 176., pallilogie, opětování 168., parafrasis, obtlumočení 170., paraleipsis, po- míjení 184., paronomasia, hra v slovích 173., perifrasis, pleonasmus, nadplněk 150., ploke, polysyndeton, mnohospoječnosť 171., pro- lepsis, soběnamítání n. předchvacování řeči 184., prosopopoiia, zosobení 181., response nebo apokrisis, odpověď 182., sermocinace, jinomluv 180., simile, podobenství 177., sub- jekce, sobě odpovědění n. podvržení 182., symploke, sousnova n. opakování na začát- cích i na koncích 168., synekdoche, při- mínka 162., synchoresis, vz Koncesse, sy- nokeiosis, přivlastňování věcí sobě odpor- ných 178., tmesis, rozpolení 158., tropus n. zástupka. 159., visio, vidění 181., zeugma, spřežka. 157. — Vz jednotlivá tato slova, Zk. Ml. II. 150. —184 a Figura.