Potopiti
Potopiti, il, en, ení; potápěti 3. os. pl. -pěji, potápěj, ěl, ěn, ění; potopovati, po- tápívati, potopovávati, versenken, unter- tauchen, tauchen, unter Wasser setzen. Po- topiti, lit. tepti, tepu (beschmieren). Mkl. aL. 71. — co, koho. Potopí nás, zle vesluje. Us. P. lodí. Us. Voda všechna pole potopila. Ros. P. krajinu. D. Všecko tělo své potopil. GR. — se. Kachny se potápějí. D. Potopil se ostrov. Jel. Potopilo se jich mnoho. Ros. — co, koho, se kam: do vody, do země (ponořiti). V. P. pod vodu. Jg. Anděl ďábly v moře potopil. Pan. 640. — kde: ve vodě. Us. Potopen jest ve vlastním zisku celý svět. V. Před mýma očima potopila se loď. Ml. Druhdy v přetajemné idei mystické duši potápí. Sš. I. 16. Duše divem v proudu živém blahosti se potápí. Sš. B. 43. Druzí ve tmách se potopí. Sš. J. 88. Potápěti se v slzách. Dch.