1. Uzel1.
Uzel, zlu,
uzlík, u,
uzlíček, čku,
uzélek,
uzílek, lku, m. =
zádrhel, der Knoten, Knopf. U., ąz = vázati. Bž.
227. V MV. nepravá glossa. Pa. Na uzel n. uzlem něco zavázati (na zadrhmo. Ros. ). V. Uzel rozvázati,
Ros., roztíti, protíti. Dch. Uzel stáhnouti,
Kom.
, udělati; u. na provaze
, na niti. D. Uzel tkadlcovský (malý), babský (hrubý), Us., německý, anglický, prostý, plavecký, Us., křížový, Šp., tkačirský (na přízi), robský, chlopský (na šátku), u Opav. Klš. U. vlasův. Bern. Uzel zaviti, rozviti. Uzel pevný, stálý, hybný. Nz. Zavázal uzel = přestal růsti. Us. Kšá. Dej si jazyk na uzel = mlč. Fch., Vrů. Vdá-li se mladší dcera před staršími
, zaváže jim uzel (ty se potom nevdají). Vz Mus. 1856. 61. Vážú mi ho (věnec), vážú na čtyry uzličky, co ho nerozvážú ty vaše ručičky. Sš. P
. 499. Uzel jest na laně od plavítka (jímž se ry- chlosť plavby měří) buď skutečný u
. aneb na jedno místo vsoukané barevné znamení a dává jméno své i každé vzdálenosti od uzlu. Takové meziuzlí měří 1/120 námořní míle a kolik uzlů loď za půl minuty ujela, tolik námořních mil ujela za hodinu. Pluje-li loď 9 uzlů, pluje za každou sekundu asi 4·3 metru. Lg. —
U. přenes. =
osoba malá, nevzrostlá, eine kleine Person. Co pak s ta- kovým uzlem (se ženskou tak malou)? Us. u Rychn. Msk. —
U. přátelství (svazek, pouto), der Knoten der Freundschaft. V. —
U. =
těžkosť, nesnadnosť, die Schwierigkeit, der Knoten. Tu je uzel. Vz Trampoty. Č., Bern. Na těžký u. trefil; Veliký uzel jest psota. Bern. Také záležitosti manželské měly zadrhnouti u. a spor s církví poroz- šířiti. Ddk. III. 201. U. si rozvázati. —
U. (zamotání
, zapletení
, zavinutí) v povídce
, v dramatu
, der dramatische Knoten. Nz.
U. dramatický. Pátý akt u. rozváže. L. S uzlem mluviti
(krátce). L. —
U. v těle, der Knoten am Gelenke. Bern. —
Uzlové žilin, Nerven- knoten, ganglia (vz Uzlina), Krok.
, mízní, glandulae lymphaticae, mízový. Nz. Ssav. U. ozhřivkový, der Rotzknoten. Nz. lk. U. jahlový, das Miliarknötchen. Nz. lk. —
U. n.
kolínko na stéble, nodus, der Knoten
. Místo, ze kterého list vyniká, bývá často vyznačeno zvláštním hrbolem, který sluje uzel. Kk. 16. U. = napuchlá čásť lodyhy mezi dvěma články osními. Čl. Kv. XXIX. Sítí bez uzlíků. V. Na sítí uzlu hledati (hle- dati obtíží, kde jich není). Bern. —
U. =
zatvrdlosť na dřevě, der Knoten am Holze, an Aesten, am Leibe als verhärtete Ge- schwulst. U. na vinném kmenu. Bern. —
U. = suk, der Knorren, Astauswuchs. Na Mor. Brt., Ktz. Vz Uzg. —
U. = oko,
poupě na rostlině, die Knospe, das Auge, der Knoten. Bern. —
U. vlny —
svitek, chumel, der Wickel in der Wolle. Bern. —
U.
rudy, der Kern im Erz. Bern. —
U.
pod lalokem, hrbek, hltán, rumen, der Kropf, der Gurgel- schlund. V
. — U. = spojení, die Verbin- dung, der Knoten. Pasovati koho na třech břeven uzel (na konopné rytířstvo) = obě- siti. Č. —
U. horský — místo, kde se dvě pohoří křižují
. Blř
. — U. = nepohnuté místo na chvějícím se tělese. Vz KP. II. 287. Uzly záchvěje na strunách, v rourách
. Vz KP. II. 287
., 308., Nz. —
U. v astronomii =
stý-
kání se
dráh planetních, der Knoten. Uzly jsou dva punkty, ve kterých dráha měsíčná přetíná dráhu zemskou. Podobně dva body, kde se stezka měsíčná loučí se stezkou slu- nečnou, die Mondsknoten. Jg. U. vystupu- jící, sestupující. Nz. U. vstupující (Jg. ), vy- cházející
, Bern.; sestupující
, scházející
, za- padající. (Jg). Uzly měsícové, die Mond- knoten. Nz. —
U. =
co zavázáno uzlem, svazek, das Bündel, Pack, der Ranzen. U. šatů, D., švestek
, mouky, koláčův, prádla. Š. a Ž. Do uzlu něco zavázati. Ros.
Svázal šaty do uzélka. Na Zlínsku. Brt. Plný u
. mu toho navázala. Us. Vzíti uzel na záda
. Us. Nese rohlíčky v uzélku (v zauzleném šátku). Na Ostrav. Tč. Nesla na zádech uzílek; Dali jí do uzelka mouky; Svázala si šaty do uzla. Us. Šd. A ten kozel nese u. Sš. P. 622. Peníze do uzelka (do vínka), das Pathengeld
. U Opav
. Klš. Co ti dali do uzelka, als Angebinde? Na Ostrav. Tč. To aby sa stalo, uzelkem mu zavazujeme, nech roste (dítě), sa zmáhá všemi silami. U Uher
. Hrad
. Tč
. Chce-li, aby mu věříno bylo, že to, voč ji naříká, v uzlech bylo; A v tom uzle Mikulcová jest všecko své nalezla
. NB
. Tč. 26
., 240. Tu zle tam zle, když není v uzle. Na Mor. Brt. Člověk rozhněvaný ctnej pravdy neuzná, bar by mu ju pred očima vyvázal z uzla.
Na Slov. Tč.