OduhličitiOduhličiti, il, en, ení,
oduhličovati, ent- kohlen. Vz Oduhliti. —
co: železo. Včř. Z. I. 8.
Oduhliti, il, en, ení,
oduhlovati, vz Od- uhličiti. Hř.
Odúchnúť =
obvanouti, umwehen. Strach ho kýsi odúchne. Slov. Orl. III 74.
Odúchnutý = ovátý,
ofouknutý, umweht Je zlým vetrom o-tá. Slov. Rr. Sb.
Odukalý =
tučný. Slov. Dbš.
Odule, e, f., melastana, der Schwarz- mund, rostl. Vz Rstp 570.
Odulík, a, m., os. jm. Arch. VIII. 380.
Odulina, y, f. = duľa, guga. Slov. Hdž. Cít. XII.
Odulovitý. O. rostliny, melastomaceae: rozblaň, zobour, kotevnice, sarak, obrožka, podhal, horochraň, odule, štětoul, blabuňa tec, různivka, tupoušek, stejnucha, šomo- latec, dvékrovka, hobčatec, obrub, širál, dvojděr, soukruž. Vz Rstp. 566.-578., Ves. 1880. 4.
Odúmorek, rku, m.
= odúmrť. 1503. Z. d. op.
Odumřelý statek = pozůstalý po smrti vlastníka bez přímých dědiců. Pal. Rdh. II. 433.
Odumření, n., das Absterben. O. svalu. Osv. I. 483. O. plodu. Kžk. Por. 339. —Cf. Slov. zdrav.
Odumříti. —
čeho. Odumře-li šestine- dělka dítěte. Brt. Dt. 30. Přemyslův rod trůnu čes. odumřel. Pal. Rdh. II. 157. Ješek odumřel nám listu, ježto nám svědčil na ty peníze. Půh. II. 315. (305.). —
čemu. Od- umřel lepším dnům. Kká K sl. j. 6. Italie umění stavitelskému již o-la. Osv. I. 371 —
kde. Rudý lesk
na hrotech tam
v dáli odumírá. Kká. K sl. j. 153.
Odumrlý, abgestorben. O. jazyk. Kos. Ol. I. 51.