CharakterCharakter, u, m., z řec., znamená vryté znamení
, ráz, zvl. písmeno, die Zeichnung eines Buchstabens usw.; známku nějaké věci, která výhradně jí přináleží a kterou se liší od jiných
, das Kennzeichen; ve smyslu pak mravním zvl. osobní povahu duševní; ve smyslu pak ještě užším mysl stálou
, vytrvalou, která s dobrým vědomím trvá při svém pře- svědčení, der moralische Charakter. Někdy značí ch. také zevnější hodnosť, důstojnosť, titul, Würde, Rang. S. N
. Charakterisovati = ráz, povahu věci líčiti. Rk. —
Charak- teristický, výrazný
, význačný; rázný
, pod- statný, charakteristisch
. —
Charakteristika, y, f. = povahopis, die Charakteristík. —