KyzKyz, u, m., něm. Kies, Eisenkies, Schwefel- kies, dvésirník železnatý, Fe S2... Štk. 241. Kyzy jsou nerosty vidu kovového rozličných barev mimo tmavošedou a černou; vryp mají vždy tmavý, černý; tvrdosť značnou; jsou křehké. Obsahují rozličné kovy sloučené s arsenem a sirou,
a) Kyz železný. (Pyrit, Schwefelkies). Žlutý jako mosaz, lesklý, kruchý, zapáchá po síře. Obsahuje 47% železa a 53% síry. Ve vlhku rozpadává se tvoře skalici zelenou.
Odrůdka: markasit, kyz magnetový.
b) Kyz měděný n. mesec (Chalcopyrit, Kupfer- kies), žlutý jako mosaz, vryp zelenavě černý. Obsahuje 35% mědi, 30% železa a 35% síry. Sem patří: Pestrý kyz měděný n. pestřenec.
c) Spížový n. buřinec (Smaltit, Speiskobalt), bílý jako cín n
. ocel
. Obsahuje kobalt a arsen.
d) Kobaltovec (Glanzkobalt), bílý, načerve- nalý, lesklý. Obsahuje kobalt, arsen a síru.
e) Kyz niklový (Nickelkies, Kupfernickel), červený jako měď. Obsahuje nikl a arsen. (Cf. Sfk. 267. )
f) Kyz arsenový n. arsenovec (Arsenikkies, Mispickel), bílý, lesklý, na po- vrchu šedě naběhlý. Obsahuje 47% arsenu, 20% síry a 33% železa. Bř. K. hrotnatý. S
. N. —
K. hr
ano
lový, markasit, Strahlkies, tvoří krystaly rhombické. Šfk
. 241. —
K. magnetový, Magnetkies, činí krystaly rhom- boëdrické a přitahuje se magnetem. Šfk. 242. —
K. kobaltový, Kobaltkies, =Co3S4= Co S
. Co2S3, sirník kobaltnatokobaltitý. Šfk. 263. Vz více o kyzech v S
. N
. IV. 1119
.