BotBot, u, m., vz Bota, Mkl. Etym. 20. Slo- vem
bot znamenaly se původně střevíce; boty obepínaly jen chodidlo, ščíbaly pak nejen chodidlo ale i holeň. Jir. Vz Obuv, Šrc. 307. Boty byly za Jana Lucemburského z Francouz do Čech přineseny. Jir. Vzory ženských botek. Vz Matj. 142. a násl.. Pérka. Botka dámská s klamnou poklopkou, b. s ce- lou obložkou; dámská botka vložená ve střevíci; botka ženská k zapínání, na kno- flíčky, letní s poklopkou a s obsázkou. Vz Matj. 144. a násl. Botka mužská hladká s pružinkami, b. vykrajovaná v bříšku s hlu- bokým klínem; b. s obložkou; b. s klam- nou poklopkou na knoflíčky a s obložkou; horská b., b. do sněhu a do vody. Vz Matj. 150. a násl., Pérka. B. holeňová; bota val- chovaná, do jazyku, jezdecká, kalhotová. Vz Matj. 158.—165., Pérka, Botka. Botka plesová, b. (střevíc) na dřevěné kolíčky, pařížská. Vz Matj. 171.—180. Poloviční b. holeňová; b. holeňová do jazyku, v zadu s jedním švem; b. s korkovými podešvy: b. s kalhotovou holení. Vz Matj. 181.—189. B. nabírané. Kos. Nevěsta obuta jest v boty na zbery (nabírané). Na mor. Kopanici. Brt.
L. N. II. 154. Přes pole jíti majícímu boty
příslušejí, ocreae competunt. Kom. Jan. 48Í.
Černý jako bot (o prádle). Brt. Budeme
každý o jiné botě (neshodný?). Exc. Nestojí
za to, aby si člověk botu (kramflík) o něj
utřel. Us. Hnšk. Mezi chtěním, povídáním
a uděláním mnoho bot se roztrhá. Exc. Ber-
lami, kyjmi i boty bit jsem od žebrací roty.
Dh. 96. Prach školský z bot vyrazili. Koll.
III. 314. V dol stříbrošedý atlas k botce
plyne. Čch. Sl. 22. Když sme přišli, buďme
tu
, šak nás botečky nehnětú; Včilej vlasy
přerostajú, nohy z botů vylézajú; Má
botky na šupavo, aby mu to necupalo,
což je golánské; Bote nový cibolový, Liška
boty natahuje, že na svadbu půjde; Nevěsta
se raduje
, že ty boty obuje; Obuj sobě boty
,
půjdem do roboty. Sš. P. 433., 504., 561.,
686., 696., 723., 725. Už mu teče do bot
(do kožicha). Us. Tulí se jako staré boty
v almaře (upýpá se). U Hrad. Kšť. Má těžké
boty. Vz Opilý. Sluší ti to jako kachně boty.
Us. Bačk. Však ti budou někdy malé boty
dosť! U Hrad. Kšť. Kůň nekovaný na mráz,
děravá b. do bláta, tupá sekera na drva zle
se hodí. Nejhorší boty u ševce. Bž. —
B. =
kování kolu. Nz., Sl. les. —
B. u pumpy,
pumpová, der Pumpschuh, Pumpenstiefel,
Pumpencylinder. Šp. Vz KP. II. 83. —
B.vývěvy. Vz KP. II. 83., Mj. 119., Schd. I.
85. —
B. =
votka, otka, třírohý rýček na
ohnuté tyčce navlečený, jímž se s desek
slupice a radlice zem, mrva neb plevel od-
straňoval. Světz. 1869. 119. B. = železná
lopatka s rukovětí k čištění orajících částí
pluhu, die Pflugreute, der Spatel. Pta. —
B.
ocelová, která se k železu přiváří. Vz
Včř. Z. II. 13. —
B. se zámyčkou při vrtání
země užívaná. Vz KP. III. 53., NA. IV. 129.
—
B. u nápravy, der Achsenstössel,
záko-
lesnice. Pdl. —
B. kopí, der Lanzenschuh.
Čsk. —
B. hlaviště (kápě, kápí, hlaviště,
kolba), die Kappe am Kolben des Gewehres.
Šroub úhlavní botky, die Kolbenkappen-
schraube, die Kolbenschuhschraube. Čsk. —
B., der Zapfenschuh bei der Korbspindel. U Řemíčova. Zhlk. —
B. =
základka, druh páky ve mlýně. Rgl. — Vz Botka.